Inflace v České republice v dubnu zrychlila na 2,9 %, čímž se dostala těsně pod horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Zatímco ceny zboží se meziročně zvýšily jen o 1,4 %, ceny služeb vzrostly o 5,3 %. Podle hlavního
České stavebnictví se v březnu potýkalo s meziročním poklesem produkce o 8,3 %. Nejvíce se propadla oblast pozemního stavitelství (-11,1 %). Za zpomalením stojí stále vysoké úrokové sazby, i když se situace díky postupnému krocení ze strany ČNB pomalu
Lednové statistiky maloobchodních tržeb přinesly příjemné překvapení. Celkově tržby vzrostly o 2,4 procenta, a to i přes pokračující pokles cen. Za růstem stojí především oživení zájmu o nákupy online a rostoucí spotřeba v segmentu kosmetiky a zdraví.
Česká republika se v lednu 2024 stala výjimkou v Evropě, jelikož ceny potravin zde klesly o 4,8 procenta. V porovnání s tím ceny potravin ve všech sousedních státech vzrostly. Tento trend by dle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka mohl
Posun ve finanční politice České národní banky, zaměřený na snižování úrokových sazeb, má potenciál oživit trh s hypotékami. Tento krok by mohl vést k většímu množství financí proudících do realitního sektoru, což by mohlo mít za následek růst cen
Ekonomická situace v oblasti zemědělství a energetiky v poslední době vykazuje zajímavý vývoj. Hlavní ekonom společnosti BHS, Štěpán Křeček, zdůrazňuje, že pokles cen zemědělských výrobců trvající osm měsíců, spolu s nižšími cenami energií a pohonných hmot a snížením DPH
Rok 2023 se nesl ve znamení postupného zlepšování ekonomické situace, přičemž významnou roli sehrál takzvaný úsporný tarif. Tento tarif, zavedený v závěru roku 2022, měl za cíl zmírnit dopad inflace na spotřebitele, nicméně vedl ke zkreslení statistik. I přes
Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BHS, se nynější inflační období blíží ke konci. Očekává se, že v příštím roce dosáhne inflace cílové hodnoty 2,0 procenta. Tento pokles by měl přinést růst reálných mezd, což pozitivně ovlivní spotřebu a podpoří
Inflace dál způsobuje problémy českým střadatelům, kteří buď pozorují, jak si za své úspory kupují stále méně zboží a služeb, nebo jsou nuceni investovat své úspory do rizikovějších produktů, upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.