Co je to švarcsystém a proč je nelegální?

Švarcsystém patří mezi často diskutované pojmy v oblasti podnikání i zaměstnávání. Přestože může na první pohled působit jako jednoduché řešení pro firmy i jednotlivce, ve skutečnosti jde o nelegální praktiku, která s sebou nese řadu rizik. V článku si vysvětlíme, co přesně znamená, proč vznikl a jaké důsledky může mít.

Co znamená švarcsystém v praxi?

Pojem švarcsystém označuje situaci, kdy osoba vykonává práci pro firmu jako „podnikatel“ (typicky na IČO), ale její pracovní vztah má ve skutečnosti znaky klasického zaměstnání. Jinými slovy – místo pracovního poměru se využívá obchodní vztah, který však neodpovídá realitě.

Název pochází od podnikatele Miroslav Švarc, který tento model v 90. letech využíval ve velkém.

Typickými znaky švarcsystému jsou:

• pevně stanovená pracovní doba,
• práce výhradně pro jednoho „odběratele“,
• pokyny nadřízeného jako u zaměstnance,
• práce na pracovišti firmy,
• absence podnikatelského rizika.

Pokud jsou tyto znaky naplněny, nejde o skutečné podnikání, ale o zastřený pracovní poměr.

Proč firmy a lidé švarcsystém využívají?

Hlavním důvodem je snaha ušetřit náklady. Pro zaměstnavatele je totiž klasický pracovní poměr spojen s odvody na sociální a zdravotní pojištění, placenou dovolenou, nemocenskou a dalšími povinnostmi.

Pro „zaměstnance“ na IČO může být lákavá vyšší čistá odměna. Nemusí se totiž odvádět stejné částky jako u zaměstnání, případně lze optimalizovat daně pomocí výdajových paušálů.

Na první pohled tak může jít o výhodnou situaci pro obě strany. Jenže tato „výhoda“ je vykoupena právním rizikem a nejistotou.

Osoba pracující na IČO nemá nárok na:

• placenou dovolenou,
• odstupné,
• ochranu při výpovědi,
• zaměstnanecké benefity.

Proč je švarcsystém nelegální?

Švarcsystém je v rozporu s legislativou, protože obchází pravidla pracovního práva. V České republice je definice závislé práce jasně vymezena v Zákoník práce.

Závislá práce musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – tedy na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Pokud je tato práce „převlečena“ za podnikání, jedná se o porušení zákona. Kontroly provádí zejména Státní úřad inspekce práce, který může udělit vysoké pokuty.

Sankce mohou dosahovat:

• až milionů korun pro zaměstnavatele,
• statisíců korun pro „zaměstnance“.

Kromě pokut hrozí i doměření daní a pojistného zpětně.

Jak se švarcsystému vyhnout?

Základem je správně nastavit vztah mezi firmou a spolupracovníkem. Pokud má práce znaky závislé činnosti, měla by být řešena klasickou pracovní smlouvou.

Naopak skutečný podnikatel by měl:

• pracovat pro více klientů,
• nést podnikatelské riziko,
• organizovat si práci samostatně,
• používat vlastní nástroje a vybavení.

Firmy by měly být obezřetné zejména při dlouhodobé spolupráci s OSVČ, která se podobá zaměstnaneckému poměru. Krátkodobě může švarcsystém ušetřit náklady, dlouhodobě však představuje výrazné právní i finanční riziko.