První zaměstnání po škole: Na co si dát pozor u daní a zdravotního pojištění

Konec studia a nástup do prvního zaměstnání přináší absolventům také nové povinnosti. Důležité je především vědět, kdo platí zdravotní pojištění, kdy se vyplatí evidence na úřadu práce a co zařídit po nástupu do zaměstnání. Právě období mezi školou a první prací může přinést nepříjemné komplikace.

Po maturitě stát zpravidla pokryje letní prázdniny

U absolventů středních škol stát při splnění stanovených podmínek obvykle hradí zdravotní pojištění až do konce navazujících letních prázdnin, tedy do 31. srpna. Týká se to studentů, kteří školu řádně dokončili.

Určité podmínky je však nutné dodržet. Absolvent například nesmí během prázdnin po celý kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost způsobem, který by nárok na státní platbu vylučoval, ani pobírat podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Jiná situace nastává, pokud pokračuje ve studiu, například na vysoké škole. V takovém případě může nadále patřit mezi státní pojištěnce.

Pozornost je potřeba věnovat především začátku září. Jestliže maturant nepokračuje ve studiu, nenastoupí do zaměstnání, nezačne podnikat ani se nezaeviduje na úřadu práce, musí si zdravotní pojištění začít hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2026 činí pojistné v této kategorii 3 024 Kč měsíčně.

Představa, že má každý absolvent po škole automaticky několik měsíců, během nichž nemusí zdravotní pojištění řešit, je proto chybná.

Vysokoškoláci mají odlišná pravidla

Poněkud jiná situace nastává po řádném ukončení vysoké školy. Stát za absolventa hradí zdravotní pojištění v kalendářním měsíci, ve kterém studium dokončil, a za určitých podmínek také v následujícím měsíci.

Pokud například student vykoná poslední část státní závěrečné zkoušky 10. června, může být státním pojištěncem za červen i červenec. Od srpna už musí jeho situaci pokrýt jiný titul – například zaměstnání, podnikání nebo evidence na úřadu práce. Případně si musí pojistné platit sám.

Podstatné přitom není datum slavnostní promoce. Rozhodující je den vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky.

Specifická pravidla existují při plynulém přechodu z bakalářského do navazujícího magisterského studia. Za splnění zákonných podmínek může být mezera mezi studii pokryta státem, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců. Jinak se posuzuje přerušení nebo předčasné ukončení studia, kdy může nárok na platbu pojistného státem skončit dříve.

Evidence na úřadu práce není povinná

Čerstvý absolvent se po skončení školy nemusí automaticky registrovat na úřadu práce. Jestliže ale zaměstnání zatím nenašel, může mít evidence několik výhod. Kromě pomoci při hledání práce je důležité především to, že za evidovaného uchazeče hradí zdravotní pojištění stát.

Evidence ovšem automaticky neznamená nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro její získání je zpravidla nutné mít v rozhodném období alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Člověk, který právě dokončil školu a dosud nepracoval, tuto podmínku obvykle nesplní. Započítat se ale může předchozí zaměstnání nebo některé brigády, pokud z příjmu vznikla účast na důchodovém pojištění.

Na úřad práce se přesto lze přihlásit i bez nároku na podporu. Uchazeč ale musí dodržovat stanovené povinnosti, například chodit na sjednané schůzky, poskytovat potřebnou součinnost a oznamovat změny.

Sociální pojištění funguje jinak

Zdravotní a sociální pojištění není vhodné zaměňovat. Pokud absolvent nepracuje ani nepodniká, sociální pojištění si zpravidla povinně platit nemusí, a to bez ohledu na to, zda je evidovaný na úřadu práce.

Takové období však může mít význam z hlediska budoucího důchodu, protože se nezapočítává stejným způsobem jako běžná doba zaměstnání. Za určitých podmínek lze využít dobrovolné důchodové pojištění.

U zdravotního pojištění je situace přísnější. Každý měsíc musí být jasné, kdo je jeho plátcem – zda stát, zaměstnavatel, samotný pojištěnec nebo zda vzniká povinnost v souvislosti se samostatnou výdělečnou činností. Právě nepokrytá mezera může vést ke vzniku dluhu na pojistném a případně také penále.

V prvním zaměstnání nezapomeňte na prohlášení k dani

Po nástupu do klasického zaměstnání už odvody zdravotního a sociálního pojištění zajišťuje zaměstnavatel. Absolvent by si měl přesto zkontrolovat pracovní smlouvu, správné datum nástupu a následně také údaje na výplatní pásce.

Důležitým krokem je podepsání prohlášení poplatníka daně z příjmů, známého jako „růžový formulář“. V jednom období jej lze mít podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele.

Díky němu může zaměstnanec průběžně uplatňovat základní slevu na poplatníka. V roce 2026 dosahuje 2 570 Kč měsíčně, tedy 30 840 Kč za celý rok. Dřívější samostatná sleva na studenta byla od roku 2024 zrušena, takže ji nemohou využívat ani současní studenti.

Někomu stačí roční zúčtování, jiný musí podat přiznání

Pokud zaměstnanec během roku postupně vystřídá několik zaměstnavatelů a nemá další příjmy, které by situaci komplikovaly, může za určitých podmínek požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Potřebovat bude mimo jiné potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů.

Při souběhu některých zaměstnání, kombinaci zaměstnání s podnikáním nebo dalších zdanitelných příjmech už může vzniknout povinnost podat vlastní daňové přiznání.

Vyplatí se proto uchovávat pracovní smlouvy, výplatní pásky i potvrzení o příjmech. Po skončení školy je rovněž rozumné ověřit u zdravotní pojišťovny, zda správně eviduje ukončení studia a nového plátce pojistného. Školy a zaměstnavatelé sice řadu údajů oznamují automaticky, případnou nesrovnalost je však vhodné řešit co nejdříve.

Nejdůležitější je nenechat mezi ukončením studia a první prací období, ve kterém není vyřešeno zdravotní pojištění. Právě několik přehlédnutých týdnů či měsíců může později znamenat zbytečný dluh a administrativní komplikace.

Zdroj/foto: Michal Hoblík, JenPráce.cz, UOL, AI