Změna zaměstnání často znamená i novou profesi. Šest z deseti uchazečů mění obor

Změnit zaměstnavatele dnes často znamená také vydat se jiným profesním směrem. Analýza téměř 100 tisíc životopisů pracovního portálu JenPráce.cz ukázala, že 60 % sledovaných pracovních přechodů zahrnovalo změnu profesní skupiny. Ve vystudovaném oboru přitom pracovala méně než polovina analyzovaných uchazečů.

Zaměstnanci mění práci častěji, než by se mohlo zdát

Pracovní kariéra už dávno nemusí znamenat desítky let strávených u jediného zaměstnavatele. Lidé hledají lepší finanční ohodnocení, příznivější pracovní podmínky nebo příležitost uplatnit své schopnosti v jiném odvětví.

Podle analýzy portálu JenPráce.cz, která vycházela z více než 97 tisíc životopisů dostupných do konce září 2026, dosahoval medián délky ukončeného zaměstnání pouhých 15 měsíců. Průměrná délka činila přibližně dva a půl roku.

Výrazné rozdíly se projevily mezi jednotlivými profesemi. V gastronomii trvalo 54 % sledovaných pracovních zkušeností nejvýše jeden rok. V úklidu, ostraze a dalších službách dosahoval tento podíl 56 %, v maloobchodě 53 %.

Naopak ve veřejné správě a bezpečnostních profesích činil medián dva roky. Delší pracovní působení bylo charakteristické také pro management, účetnictví a finance.

Výsledky však nelze vztahovat na všechny české zaměstnance. Analýza zachycuje pracovní historii uživatelů konkrétního pracovního portálu, mezi nimiž mohou být častěji zastoupeni lidé aktivně hledající nové uplatnění.

Šedesát procent pracovních přechodů vedlo do jiné profese

Jedním z nejzajímavějších zjištění je rozsah profesní mobility. Ze 144 100 analyzovaných přechodů mezi zaměstnáními zahrnovalo přibližně 60 % změnu profesní skupiny.

Nejčastěji lidé přecházeli mezi výrobou, skladovým hospodářstvím a logistikou. Přesun z výroby do skladu zaznamenala analýza v 1 890 případech. Následovaly přechody ze stavebnictví a řemesel do výroby, kterých bylo 1 655.

Významným cílem pracovníků měnících obor byla rovněž administrativa. Například zaměstnanci maloobchodu odcházeli nejen do výroby, ale také na kancelářské pozice.

Změna profese přitom nemusí znamenat začínat úplně od začátku. Zaměstnanec z obchodu může v administrativě využít komunikační schopnosti, pracovník gastronomie organizační dovednosti a člověk z výroby zkušenosti s dodržováním pracovních postupů.

Právě přenositelné dovednosti mohou zaměstnavatelům usnadnit nábor pracovníků, kteří nemají přímou zkušenost s nabízenou pozicí.

Vystudovaný obor není rozhodující pro celou kariéru

Zajímavé výsledky přineslo také porovnání dosaženého vzdělání se skutečným pracovním uplatněním. Z téměř 43 tisíc životopisů, u nichž bylo možné tyto údaje vyhodnotit, vyplývá, že v posledním uvedeném zaměstnání pracovalo v oboru odpovídajícím vzdělání 44 % uchazečů.

Nejvyšší návaznost vykazovali absolventi ekonomických a obchodních oborů a strojírenství, shodně 62 %. U elektrotechniky dosahovala 61 %.

Výrazně nižší podíl byl zaznamenán u humanitních oborů a jazyků, kde činil 16 %, a u zemědělských oborů s 18 %.

Rozdíly se objevily také během kariérního vývoje. U absolventů gastronomie a hotelnictví klesl podíl práce v oboru ze 42 % v prvním zaměstnání na 37 % v posledním. Naopak u informatiky vzrostl z 30 na 35 % a u pedagogických a sociálních oborů z 36 na 41 %.

Tyto výsledky naznačují, že vzdělání představuje důležitý základ, ale nemusí určovat celoživotní profesní směřování. Zaměstnanci mohou postupně objevovat jiné možnosti uplatnění nebo reagovat na měnící se požadavky pracovního trhu.

Pro zaměstnavatele jsou důležitější schopnosti než počet let v životopise

Zjištění analýzy přinášejí důležité poznatky také personalistům a podnikatelům. Kratší pracovní zkušenosti nebo změny oborů totiž nemusí automaticky signalizovat nespolehlivost uchazeče.

Podstatné je posuzovat důvody jednotlivých změn, charakter předchozích pracovních pozic a konkrétní dosažené výsledky. Sezonní zaměstnání, časově omezený projekt nebo přechod do perspektivnějšího oboru mohou být přirozenou součástí kariéry.

Firmy by proto při výběru zaměstnanců neměly sledovat pouze formální kvalifikaci. Stále větší význam může mít schopnost učit se novým postupům, přizpůsobovat se změnám a využívat zkušenosti z jiných profesí.

Pro podniky, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, tak může být výhodné otevřít nábor také uchazečům z odlišných odvětví. Důležitou roli přitom hraje kvalitní zaškolení a možnost dalšího profesního rozvoje.

Analýza současně připomíná, že úspěšná personální strategie nespočívá pouze v získávání nových zaměstnanců. Neméně důležité je vytvářet takové pracovní podmínky, aby schopní lidé měli důvod ve společnosti dlouhodobě zůstávat.

Zdroj/foto: JenPráce.cz