Letní sezóna v gastronomii zklamala: Tržby klesly o 2 %

Když se podíváme zpět na úvodní měsíce tohoto roku, zdálo se, že letošní letní sezóna bude pro gastro podnikatele slibná. Bohužel, realita je odlišná, a léto se pro ně stalo velkým zklamáním. Tržby během prázdninového období, které obvykle představuje vrchol celého roku pro většinu gastro provozů, zaostaly o 2 % za loňskými čísly. Co je ještě horší, ceny stouply o 8 % oproti minulému roku, což by mělo znamenat vyšší zisky.

Co stojí za tímto neúspěchem? Nižší návštěvnost a změna chování spotřebitelů jsou hlavními faktory, jak ukazují zjištění společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy pro většinu tuzemských gastro zařízení.

Turisté zachránili Prahu

Pokles tržeb byl zvláště markantní v menších městech a na vesnicích. Ale dokonce ani Praha, obvykle nejsilnější gastronomický trh v České republice, neunikla této negativní tendenci. „Hlavní město si obvykle žije svým vlastním životem, a i když jinde nejde všechno dobře, pražské gastro podniky se drží. Letos to bylo jinak. Už v květnu a červnu se Praha srovnala se zbytkem republiky a tržby klesly pod loňská čísla. Až prázdninový nápor zahraničních turistů nakonec Prahu zachránil,“ komentuje Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka.

Změna chování a vliv na noční podniky

Významným faktorem, který ovlivnil tržby nočních podniků, je změna spotřebitelského chování. Lidé se zdají být více nakloněni tomu zajít na večerní skleničku již odpoledne nebo podvečer. Proto častěji navštěvují prosperující kavárny, kam se přesunula i část konzumace alkoholu. „Zvlášť populární jsou trendy letní nápoje a šumivá vína, které si zákazníci rádi užívají na venkovních terasách, často hned po práci. Od roku 2019 jsme zaznamenali výrazný nárůst prodeje těchto nápojů právě v odpoledních hodinách,“ uvádí Menclík.

Úspěch kaváren a bister

Zatímco kavárnám a bistrům se podařilo udržet se v pozitivních číslech, ostatní formáty gastro podniků zažily v létě pokles. Kluby a diskotéky utrpěly nejvíce, jejich tržby klesly o pětinu ve srovnání s loňským rokem.

Měnící se pohled na spropitné

S proměnou chování spotřebitelů se mění také jejich přístup k spropitnému. Podle společné analýzy Dotykačky a Qerka se spropitné obvykle pohybuje mezi 5 a 10 % z celkové částky, s nejčastější hodnotou kolem 10 %, kterou dávají zákazníci při třetině plateb. V přibližně pětině případů zákazníci spropitné nepřidávají vůbec.

Muži jsou častěji ochotni dát spropitné, což souvisí s tím, že v gastronomii platí častěji než ženy. V pracovních dnech dávají spropitné ve dvou ze tří případů, o víkendech dokonce ve čtyřech z pěti případů. O víkendech je také pravděpodobnost vyššího spropitného, které je dáváno v 90 % případů.

Dobrou zprávou pro podniky je, že moderní technologie mohou podpořit vyšší spropitné. „Dříve byl mýtus, že spropitné se dává jen při platbách hotovostí, ale to už neplatí. U bezhotovostních plateb jsou zákazníci často štědřejší. Statistiky z našich platebních terminálů to dokazují. Spropitné při bezhotovostních platbách bývá až dvakrát vyšší než u hotovosti,“ říká ředitel Dotykačky.

Lukáš Kovač, spoluzakladatel aplikace Qerko, potvrzuje, že aplikace pomohla zvýšit spropitné: „Naši klienti nám říkají, že díky Qerku získali vyšší spropitné, někdy i o desítky tisíc korun měsíčně. Zákazníci oceňují, že nemusí čekat a obsluha je efektivnější. To nakonec znamená více spokojených zákazníků a lepší spropitné pro personál.“

Zdroj/ foto: Dotykačka