Kdo má povinnost podávat daňové přiznání (a kdo ne)

Podat, či nepodat daňové přiznání? To je otázka, která trápí každoročně mnoho lidí, od podnikatelů přes zaměstnance až po studenty na brigádě. Pravidla nejsou složitá, nicméně mají řadu výjimek, které se dají snadno přehlédnout.

Zákon o daních z příjmů stanovuje hranici – přiznání podává každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč (resp. příslušný ekvivalent podle platné legislativy), pokud nejde o příjmy osvobozené od daně nebo zdaněné srážkovou daní. Povinnost se týká i těch, kteří sice tuto částku nepřekročili, ale vykázali daňovou ztrátu.

Koho se povinnost týká nejčastěji

• Živnostníci (OSVČ) se přiznání většinou nevyhnou, s výjimkou paušálního režimu, ve kterém splňují všechny podmínky svého pásma, nebo pokud za rok nevykázali žádné příjmy.
• Zaměstnanci mají většinou tu výhodu, že roční zúčtování za ně řeší zaměstnavatel. Přiznání si však musí podat sami, pokud měli současně dva a více zaměstnavatelů (s příjmem zdaněným zálohovou daní), pokud měli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, pronájmu či kapitálu) přesahující 20 000 Kč ročně, pokud měli příjmy ze zahraničí, nebo pokud musí dodanit předčasně zrušené životní pojištění či penzijní spoření, na které jim přispíval zaměstnavatel.
• Studenti a brigádníci podávají přiznání, pokud během roku pracovali souběžně pro více zaměstnavatelů nebo jejich vedlejší příjmy překročily zákonný limit. Naopak u drobných brigád s nízkým měsíčním příjmem bez podepsaného prohlášení poplatníka bývá odvedena rovněž srážková daň a přiznání není nutné. I tak se však někdy vyplatí podat ho dobrovolně kvůli vrácení daně díky uplatnění základní slevy na dani.
• Důchodci musí daňové přiznání podat tehdy, pokud mají vedle důchodu jiné zdanitelné příjmy (např. z pronájmu nebo podnikání) přesahující zákonný limit 50 000 Kč. Běžné státní starobní i invalidní důchody jsou od daně zcela osvobozeny a do limitu pro podání přiznání se nezapočítávají.
• Pronajímatelé podávají přiznání, jakmile příjem z nájmu jako jediný zdroj příjmu přesáhne stanovenou hranici, u zaměstnanců s vedlejším příjmem z pronájmu je limit nižší.

Tip: Pokud hledáte spolehlivého partnera přímo v regionu, účetnictví Pardubice se postará o kompletní servis od vedení daňové evidence až po zastupování při jednání s finančním úřadem. Ušetříte si tak čas i starosti s papírováním.

Kdo přiznání podávat nemusí

Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se nevztahuje na poplatníky, jejichž zdanitelné příjmy nepřekročily zákonnou hranici, případně splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování zaměstnavatelem.

• Zaměstnanci s jedním zaměstnavatelem: poplatníci, kteří měli během zdaňovacího období příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (nebo od více postupně za sebou) a podepsali u něj Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (tzv. „růžové prohlášení“) a včas požádali o provedení ročního zúčtování daně.
• Zaměstnanci s více zaměstnavateli za sebou: osoby, které v průběhu roku vystřídaly více zaměstnavatelů, ale jejich příjmy na sebe časově navazovaly (neměly současně dva a více zaměstnavatelů) a stejně požádali posledního zaměstnavatele o roční zúčtování.
• Příjemci osvobozených příjmů: fyzické osoby, které pobírají výhradně příjmy osvobozené od daně podle Zákona o daních z příjmů (např. dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, mateřskou, rodičovský příspěvek či důchody).

Vzhledem k množství výjimek a proměnných je snadné na některou povinnost zapomenout, nebo naopak podat přiznání zbytečně. Přesně proto mnoho podnikatelů i fyzických osob svěřuje zpracování daňových přiznání odborníkům, kteří znají aktuální limity a dokážou v přiznání využít všechny dostupné slevy.

Zdroj obrázku: Pcess609 / stock.adobe.com