Česká ekonomika poroste pomaleji, inflace má dosáhnout 3,2 %. Jak se změní mzdy a zaměstnanost?

Česká národní banka zhoršila výhled hospodářského růstu a pro příští rok očekává inflaci ve výši 3,2 %. Slabší výkon ekonomiky může ovlivnit nábor zaměstnanců, vývoj mezd i investiční rozhodování podniků. Přestože český pracovní trh zůstává relativně stabilní, rozdíly mezi jednotlivými obory a regiony se mohou dále prohlubovat.

Česká ekonomika zpomaluje více, než se očekávalo

Česká národní banka (ČNB) upravila svou prognózu hospodářského vývoje směrem dolů. Odhad růstu hrubého domácího produktu pro letošní rok snížila z původních 2,2 % na 1,7 %. V příštím roce by měla ekonomika vzrůst o 2,5 %, zatímco předchozí prognóza počítala s růstem o 2,7 %.

Zpomalení potvrzují také předběžné údaje Českého statistického úřadu. Podle nich české hospodářství ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostlo pouze o 1,6 %.

Slabší ekonomická aktivita se zpravidla neprojeví okamžitým propouštěním. Podniky nejprve přehodnocují investice, omezují přijímání nových pracovníků a odkládají obsazování uvolněných pozic.

Teprve dlouhodobější pokles poptávky může vést k výraznějšímu snižování počtu zaměstnanců. Statistiky nezaměstnanosti proto obvykle reagují na hospodářské změny s určitým zpožděním.

Nezaměstnanost zůstává nízká, rozdíly mezi obory rostou

Český pracovní trh si navzdory zpomalování ekonomiky udržuje poměrně silnou pozici. Podle zářijových údajů Eurostatu dosahovala obecná míra nezaměstnanosti v České republice 2,8 %, což představovalo nejnižší hodnotu v Evropské unii.

Průměrná nezaměstnanost v EU přitom činila 6,2 % a v eurozóně 6,5 %. Odlišnou metodikou sledovaný podíl nezaměstnaných osob podle Úřadu práce ČR dosáhl na konci září 5,0 %. V evidenci bylo 368 377 uchazečů o zaměstnání.

Nízká celková nezaměstnanost však neznamená, že všechny skupiny pracovníků mají stejně příznivé podmínky.

Zatímco některé průmyslové podniky omezují nábor, v jiných odvětvích přetrvává nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Poptávka zůstává zejména po odbornících ve zdravotnictví, sociálních službách, technických profesích a vybraných oblastech informačních technologií.

Naopak zaměstnanci s nižší kvalifikací nebo pracovníci v regionech závislých na několika velkých zaměstnavatelích mohou případné zpomalení pocítit výrazněji.

Růst mezd může pokračovat i při slabším výkonu ekonomiky

Vývoj zaměstnanosti úzce souvisí také s odměňováním pracovníků. Přestože nezaměstnanost postupně narůstá, dosavadní situace podle představitelů ČNB nevede k výraznému oslabení růstu mezd.

Jedním z důvodů je přetrvávající nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Firmy se snaží zkušené pracovníky udržet, protože jejich případné nahrazení může být časově i finančně náročné.

Vyšší inflace však může omezovat skutečný růst kupní síly zaměstnanců. Pokud nominální mzdy porostou pomaleji než spotřebitelské ceny, jejich reálná hodnota se sníží.

Pro zaměstnavatele to představuje složitou situaci. Na jedné straně potřebují kontrolovat personální náklady, na druhé musí nabízet konkurenceschopné odměňování.

Vedle základních mezd proto mohou větší význam získávat zaměstnanecké benefity, flexibilní pracovní podmínky, vzdělávání a možnosti kariérního rozvoje.

Vyšší inflace a dražší financování zatíží podnikatele

Nová prognóza předpokládá, že inflace v příštím roce dosáhne 3,2 %. Současně ČNB očekává vyšší úroveň krátkodobých úrokových sazeb, než předpokládala v předchozím výhledu.

Průměrná hodnota tříměsíční sazby PRIBOR by měla činit 4,1 %, oproti dříve očekávaným 3,9 %.

Kombinace pomalejšího hospodářského růstu, vyšších cen a nákladnějšího financování může negativně ovlivnit ziskovost podniků.

Firmy proto pravděpodobně budou důkladněji posuzovat nové investice, provozní výdaje i rozšiřování pracovních týmů.

Výraznější tlak mohou pocítit zejména podniky závislé na bankovních úvěrech, stavebnictví nebo průmyslové společnosti orientované na zahraniční trhy.

ČNB navíc předpokládá, že ekonomiky hlavních obchodních partnerů České republiky porostou v příštím roce pouze o 1,2 %. Slabší zahraniční poptávka tak může omezovat nové zakázky českých exportérů.

Firmy budou opatrnější při přijímání zaměstnanců

Zhoršený ekonomický výhled nemusí automaticky znamenat rozsáhlé propouštění. Zaměstnavatelé mají několik možností, jak přizpůsobit personální náklady aktuální situaci. Mohou například omezit přesčasovou práci, snížit využívání agenturních zaměstnanců nebo dočasně pozastavit nábor na nově vznikající pozice.

Významným ukazatelem dalšího vývoje bude počet nabízených pracovních míst. Na konci září evidoval Úřad práce ČR celkem 104 359 volných pozic. Pokud by jejich počet dlouhodobě klesal, mohlo by to signalizovat, že podniky začínají na slabší ekonomickou aktivitu reagovat výraznějším omezením náboru.

Pro uchazeče o zaměstnání to může znamenat delší výběrová řízení, větší konkurenci a vyšší požadavky na odborné znalosti.

Klíčem k udržení zaměstnanosti bude kvalifikace

Přestože ekonomický výhled není tak příznivý jako v předchozích měsících, dostupné prognózy nenaznačují plošnou hospodářskou krizi. Česká ekonomika by měla pokračovat v růstu, byť pomalejším tempem. Rizika se však mohou nerovnoměrně rozdělit mezi jednotlivé regiony, odvětví a skupiny zaměstnanců.

Z dlouhodobého hlediska proto poroste význam rekvalifikací, odborného vzdělávání a schopnosti přizpůsobovat se technologickým změnám. Pro podnikatele bude zásadní zvyšování produktivity práce, efektivnější řízení nákladů a udržení kvalifikovaných pracovníků. Zaměstnancům zase může pomoci průběžné doplňování znalostí, rozvoj digitálních dovedností a větší profesní flexibilita.

Slabší hospodářský růst tak nemusí znamenat zásadní otřes pracovního trhu. Může však urychlit změny, které již v české ekonomice probíhají, a zvýraznit rozdíly mezi podniky a zaměstnanci, kteří se novým podmínkám dokážou přizpůsobit, a těmi, pro které bude změna obtížnější.

Zdroj: Michal Španěl, JenPráce.cz