EU plánuje „daň z tabáku“: Česko by mohlo přijít o 8 miliard korun ročně

Evropská komise představila návrh, který by výrazně změnil pravidla zdanění tabákových a nikotinových výrobků v celé EU. Pokud by vešel v platnost, Česká republika by podle odhadů musela každoročně odvádět kolem 8 miliard korun přímo do unijního rozpočtu. Základem nové směrnice má být nejen sjednocení minimální sazby spotřební daně, ale i povinný podíl odváděný do společné evropské pokladny. To by mohlo zásadně ovlivnit nejen státní finance, ale také legální a nelegální trh s nikotinovými výrobky.

Co Komise navrhuje a proč je to problém

Evropská komise chce sjednotit pravidla pro výběr spotřební daně na tabákové výrobky i na nové nikotinové alternativy, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Podle návrhu by měly členské státy nově odvádět 15 % z výnosu spotřební daně na nikotin přímo do rozpočtu EU. Pro Českou republiku to znamená zásah do státních financí v odhadované výši 8 miliard korun ročně.

Jenže aby Česko splnilo podmínky stanovené novou směrnicí, muselo by současně zvýšit sazby spotřební daně. To by se dotklo především klasických cigaret, jejichž zdanění by po konci současného daňového kalendáře muselo narůst zhruba o dalších 15 %. A právě tento krok může být velmi rizikový – zkušenost z roku 2020 ukazuje, že prudké zdražení vede k poklesu legální spotřeby a nárůstu černého trhu.

Výběr daně klesá, nelegální trh roste

Příjmy ze spotřební daně z nikotinu dlouhodobě zaostávají za očekáváními. Zatímco státní rozpočet počítal v roce 2023 s příjmem přes 61 miliard korun, skutečnost byla o téměř 5 miliard nižší. Ještě hůře dopadl rok 2022, kdy výpadek přesáhl 12 miliard korun. Hlavním důvodem je skutečnost, že lidé stále častěji sahají po levnějších alternativách – ať už jde o dovoz z Polska, nebo rovnou o nákup padělaných výrobků.

Zhruba každá pátá cigareta vykouřená v Česku dnes není zdaněná v tuzemsku. Nejprve šlo především o cigarety dovezené z Polska, kde jsou daně nižší. V poslední době ale stále častěji přichází na trh padělky – často produkované přímo v České republice. To představuje zásadní bezpečnostní i ekonomický problém, který nová směrnice může dále prohloubit.

Daňová diskriminace méně majetných

Dalším problémem návrhu je, že dopadne nejvíce právě na ty, kdo si mohou dovolit utratit za tabák nejméně. Vyšší sazby spotřební daně totiž zatěžují spotřebitele s nižšími příjmy, kteří jsou zároveň nejčastějšími uživateli silně zdaněných produktů, jako jsou cigarety. Podle ekonomů tak bude daň nepřímo přenášena do Bruselu od těch nejzranitelnějších.

Navíc Komise požaduje, aby byla spotřební daň z tabáku k ručnímu balení cigaret nastavena na úrovni hotových cigaret. Tím by zanikla dosavadní cenová výhoda tohoto produktu, která dosud sloužila jako legální alternativa pro méně majetné kuřáky. Místo toho bude hrozit, že tito lidé přejdou na nelegální produkty bez jakékoli zdravotní kontroly a bez daně.

Výjimky a kompenzace? Nedostačující

Komise sice navrhuje, že část minimální sazby by se mohla přizpůsobovat kupní síle jednotlivých zemí, což má pomoci především méně bohatým státům na východě EU. Tento ústupek ale nestačí. Znamená totiž zároveň, že sazby v Česku budou muset být trvale vyšší než v Polsku – což nijak nesníží motivaci českých spotřebitelů nakupovat levnější tabák za hranicemi.

Podle kritiků tak tento návrh jen upevňuje cenové rozdíly mezi členskými zeměmi a paradoxně podporuje přeshraniční nákupy, které škodí legálnímu trhu.

Nové výrobky, nové daně

Evropská směrnice se poprvé podrobněji věnuje i moderním nikotinovým výrobkům, které v době vzniku původních pravidel ještě neexistovaly. Jde například o zahřívaný tabák, e-cigarety nebo nikotinové sáčky. I na ně mají být zavedeny minimální sazby spotřební daně. Ačkoliv tyto sazby mají být nižší než u klasických cigaret, i tak by měly za následek další zdražení – zvláště u nikotinových sáčků, které jsou v některých zemích zatím i zcela zakázány.

Pozitivní je, že návrh Komise tyto produkty zohledňuje a snaží se je začlenit do legálního rámce, čímž se zamezí zmatkům v regulaci a podpoří rovné podmínky na trhu. Zdanění je sice krokem k legalizaci, ale zároveň nesmí být tak vysoké, aby lidi opět tlačilo do nelegálních alternativ.

Co může Česko dělat?

Česká republika již nyní uplatňuje relativně moderní systém zdanění nikotinových produktů. Sazby jsou nastaveny kolem unijního průměru a daně se vztahují i na nové typy výrobků. To znamená, že Česko má reálnou šanci při vyjednávání s Bruselem argumentovat svou stávající politikou jako rozumným kompromisem.

Klíčové bude přesvědčit ostatní členské státy i evropské úředníky, že daňová politika nesmí být motivována jen snahou o snižování spotřeby nebo naplňování unijního rozpočtu, ale musí zohledňovat i dopady na černý trh, bezpečnost a sociální rovnováhu. Přísná opatření se mohou snadno obrátit proti původnímu záměru – stejně jako tomu bylo v zemích typu Francie, Velké Británie nebo Austrálie, kde přes vysoké daně narostl nelegální prodej a klesl výběr daní.

V České republice se odhaduje, že organizovaný zločin vydělává na padělání tabákových výrobků přes miliardu korun ročně. A pokud bude Brusel dál tlačit na zvyšování daní bez ohledu na realitu trhu, může být tento problém ještě větší.

Zdroj: hlavní ekonom BHS, Štěpán Křeček