Budoucnost českého zemědělství byla tématem jednání ministerstva se zástupci oboru

České zemědělství čekají v následujících letech zásadní změny. Ministerstvo zemědělství proto zahájilo intenzivnější dialog se zástupci zemědělských a potravinářských organizací, aby společně hledali řešení pro konkurenceschopnost domácí produkce, stabilitu venkova i budoucí podobu evropské zemědělské politiky.

Ministerstvo chce pravidelnější dialog s oborem

Na Ministerstvu zemědělství proběhlo jednání ministra zemědělství Martin Šebestyán se zástupci nevládních organizací působících v zemědělství a potravinářství. Hlavním cílem setkání bylo posílení komunikace mezi státní správou a samotnými zástupci sektoru, kteří se každodenně podílejí na výrobě potravin i fungování venkova.

Diskuze se zaměřila především na priority resortu pro období let 2026 a 2027 a také na přípravy nové společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2027. Podle ministerstva by podobná setkání měla probíhat pravidelně, a to přibližně jednou za tři měsíce.

Ministr během jednání zdůraznil, že zemědělství a potravinářství patří mezi strategické oblasti české ekonomiky. Právě proto chce vést otevřenou debatu se všemi typy zemědělských subjektů — od menších rodinných farem až po velké podniky.

Evropská zemědělská politika čeká změny

Jedním z nejdůležitějších témat byla budoucnost společné zemědělské politiky Evropské unie. Česká republika podle ministerstva dlouhodobě prosazuje, aby nový systém podpory zůstal dostatečně flexibilní a umožnil jednotlivým členským státům lépe reagovat na jejich specifické podmínky.

Ministerstvo zároveň upozorňuje, že stále není schválen víceletý finanční rámec Evropské unie, což komplikuje dokončení vyjednávání o nové podobě podpůrných programů. Ve hře tak zůstává i možnost přechodného období mezi stávajícím a novým systémem.

Česká strana chce na evropské úrovni prosazovat zejména takové nastavení podpory, které umožní lépe cílit pomoc podle skutečných potřeb jednotlivých zemí. Debatu vyvolává například definice aktivního zemědělce nebo způsob rozdělování dotací mezi různé typy hospodaření.

Podobné postoje podle ministerstva sdílí i řada dalších evropských států, které požadují větší zohlednění národních specifik při nastavování zemědělských podpor.

Zemědělce trápí mrazy i drahá hnojiva

Významnou část jednání zabrala také aktuální situace na zemědělských trzích. Velké obavy mají v současnosti zejména ovocnáři, kteří vyhodnocují škody způsobené letošními jarními mrazy. Některé regiony hlásí výrazné ztráty úrody a ministerstvo připouští možnost žádosti o pomoc ze strany Evropské komise.

Dalším problémem jsou rostoucí ceny hnojiv. Ty podle odborníků souvisejí mimo jiné s napjatou geopolitickou situací na Blízkém východě, která ovlivňuje energetické trhy i výrobní náklady v chemickém průmyslu. Vyšší ceny vstupů následně dopadají na ekonomiku zemědělských podniků i potravinářských výrobců.

Obě témata by měla být projednávána také na jednání evropské rady ministrů zemědělství Agrifish, které se uskuteční na konci května.

Změny zákonů i další tematická jednání

Součástí setkání byl rovněž přehled připravovaných legislativních změn týkajících se zemědělství, vodního hospodářství i lesnictví. Ministerstvo zároveň informovalo o pokračujících jednáních s dalšími resorty a o organizaci tematicky zaměřených kulatých stolů pro jednotlivé komodity a oblasti zemědělství.

Účastníci debaty se nakonec shodli, že pravidelná odborná setkání mají smysl a mohou pomoci efektivněji reagovat na problémy, které české zemědělství aktuálně řeší. Ministerstvo chce získané podněty využít při přípravě dalších kroků jak na národní úrovni, tak při vyjednávání v rámci Evropské unie.

Budoucnost českého zemědělství tak bude podle všeho stále více záviset nejen na domácích rozhodnutích, ale i na schopnosti prosadit české priority v evropské debatě o podobě podpory potravinové výroby, stability venkova a konkurenceschopnosti celého sektoru.

Zdroj: Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství