České zemědělství pod tlakem. Stát žádá rychlou pomoc a větší flexibilitu evropských pravidel

Evropské zemědělství čelí náročnému období. Rostoucí náklady, dopady klimatických změn i nejistota na trzích komplikují hospodaření zemědělců napříč Evropskou unií. Právě těmto tématům se věnovalo jednání ministrů zemědělství a rybolovu v Lucemburku, kde Česká republika upozornila na potřebu rychlé podpory i budoucích změn evropské zemědělské politiky.

Zemědělské podniky bojují s vysokými náklady

Jedním z hlavních témat jednání Rady ministrů zemědělství a rybolovu (AGRIFISH) byla aktuální situace na evropských zemědělských trzích. Na sektor stále dopadají důsledky války na Ukrajině, vysoké ceny energií, drahé vstupní suroviny a stále častější výkyvy počasí.

Česká delegace upozornila, že mnoho zemědělských podniků se dostává pod značný ekonomický tlak. Zatímco náklady na energie, pohonné hmoty nebo hnojiva zůstávají vysoké, výkupní ceny některých zemědělských komodit klesají. Tento nepoměr výrazně snižuje ziskovost hospodaření a komplikuje plánování investic.

Mezi nejvíce zasažené oblasti patří podle českých zástupců produkce mléka, vepřového masa, cukru, olejnin, ovoce a zeleniny. Právě tyto segmenty se aktuálně potýkají s kombinací rostoucích nákladů a slabších tržních cen.

Evropská rezerva má pomoci s likviditou

Velká část diskuse se zaměřila také na ceny a dostupnost hnojiv a na plánované posílení evropské zemědělské rezervy. Tento finanční nástroj má sloužit jako pomoc zemědělcům v obdobích mimořádných tržních problémů a usnadnit překonání krátkodobých finančních potíží.

Česká republika zdůraznila, že případná podpora musí být poskytována bez zbytečných průtahů. Zároveň by měla být jasně zacílena na podniky, které se skutečně ocitly v obtížné situaci.

Vedle ekonomických problémů upozornili čeští zástupci také na dopady nepříznivého počasí. Významné škody letos způsobily zejména jarní mrazy, které zasáhly ovocnářské oblasti a negativně ovlivnily úrodu v řadě regionů.

Jak by měla vypadat zemědělská politika po roce 2027?

Druhým zásadním bodem jednání byla debata o budoucím nastavení společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2027. Členské státy se shodly, že současný systém potřebuje zjednodušení a větší důraz na konkurenceschopnost evropských producentů.

Česká republika prosazuje především větší flexibilitu při nastavování podpůrných programů. Podle českého pohledu by jednotlivé státy měly mít více prostoru reagovat na specifické podmínky svého zemědělství, aniž by byla narušena společná evropská strategie.

Důležitým tématem zůstává také snižování administrativní zátěže. Zemědělci dlouhodobě upozorňují na složitou byrokracii, která zvyšuje náklady a odvádí pozornost od samotné produkce potravin. Budoucí podpora by proto měla být jednodušší, efektivnější a více zaměřená na aktivní zemědělce a rozvoj venkovských oblastí.

Na programu bylo i rybářství, welfare zvířat a osiva

Ministři se zabývali rovněž otázkami rybářské politiky a budoucího financování tohoto sektoru po roce 2028. Přestože se o novém modelu vedla rozsáhlá debata, členským státům se zatím nepodařilo dosáhnout společné dohody.

Diskutovalo se také o budoucnosti akvakultury, která má být součástí připravované strategie rozvoje rybolovu a chovu ryb do roku 2040. Evropská komise plánuje tento dokument představit po letních měsících.

Další jednání se věnovala monitoringu zvířecích nákaz, mezinárodní spolupráci nebo novým pravidlům pro uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh. Cílem připravovaných změn je sjednotit pravidla napříč Evropskou unií, podpořit inovace a zajistit dostatečnou dostupnost kvalitního osiva.

Pozornost byla věnována také připravovaným pravidlům pro ochranu zvířat během přepravy. Česká republika podporuje zvyšování standardů péče o zvířata, zároveň však upozorňuje, že nové požadavky musí zůstat ekonomicky únosné a nesmí znevýhodnit evropské zemědělce v mezinárodní konkurenci.

Zdroj: Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství