Nový zákon o Whistleblowingu: Ochrana oznamovatelů a vysoké pokuty pro firmy

Oznamování protiprávního jednání a ochrana whistleblowerů získaly v České republice nový rámec. Zákon o ochraně oznamovatelů, který vstoupil v platnost prvního srpna, přináší důležitá opatření pro usnadnění ohlašování neetických praktik na pracovišti a zajištění větší transparentnosti v organizacích. V tomto článku se podíváme na hlavní aspekty nového zákona a jakým firmám hrozí vysoké pokuty za jeho porušení.

Nový zákon a jeho cíle

Nový zákon, nazývaný také Zákon o ochraně oznamovatelů, má za cíl podpořit oznamování protiprávního jednání na pracovišti a zavést v organizacích vnitřní oznamovací systém. Tento systém má umožnit zaměstnancům bezpečně a anonymně upozornit na nelegitimní nebo neetické praktiky ve svém pracovním prostředí. Cílem je odhalit takové chování, zvýšit transparentnost a přispět k odhalení korupce.

Nový zákon rozšiřuje oblast whistlebloweringu na různá odvětví, jako jsou veřejné zakázky, finanční služby, ochrana spotřebitele, životní prostředí a ochrana osobních údajů. Tím se zajišťuje, že oznamovatelé mají možnost upozornit na protiprávní jednání v různých sférách českého i evropského práva.

Ochrana Whistleblowerů

Zákon také stanovuje ochranu pro whistleblowery, kteří by mohli čelit odvetným opatřením kvůli svým oznámením. Tato opatření se vztahují nejen na samotné oznamovatele, ale také na jejich kolegy, kteří poskytli pomoc při zjišťování informací, a osoby blízké oznamovateli.

Mezi odvetná opatření patří rozvázání pracovního poměru, odvolání z místa vedoucího pracovníka, snížení mzdy, změna pracovní doby a zásahy do práv na ochranu osobnosti. Tato opatření mají za cíl odrazit odvetné kroky ze strany organizace vůči oznamovatelům.

Podmínky ochrany

Ochrana proti odvetným opatřením náleží pouze oznamovatelům, kteří využili vnitřní oznamovací systém organizace nebo oznamovací systém ministerstva. Ti, kteří informace zveřejní jiným způsobem, například prostřednictvím médií bez využití oznamovacího systému, pod tuto ochranu nespadají.

Způsob oznámení a lhůty

Organizace musí umožnit oznamovatelům písemné nebo, na jejich žádost, ústní podání. Dále jsou povinny uveřejnit způsoby oznamování, jak interně, tak i prostřednictvím systému ministerstva. Samotné vedení oznamovacího systému nemusí vykonávat zaměstnavatel, ale může tuto roli delegovat na jinou osobu, která bude přijímat a posuzovat oznámení.

Zákon stanovuje, že oznamovatel musí být o přijetí oznámení písemně vyrozuměn do sedmi dnů. Následně musí být do 30 dnů vyrozuměn o posouzení daného oznámení. Tato lhůta se může prodloužit o 30 dnů maximálně dvakrát, přičemž oznamovatel musí být informován o důvodech pro prodloužení.

Sankce za porušení zákona

Firmy by se měly vážně zabývat novým zákonem, neboť porušení jeho povinností může být drahé. Sankce za porušení zákona mohou dosáhnout až milionu korun, což znamená, že dodržování nového zákona o ochraně oznamovatelů je pro organizace klíčové.

Celkově lze říci, že nový Zákon o ochraně oznamovatelů přináší důležité změny v oblasti whistlebloweringu v České republice. Jeho cílem je podpořit transparentnost, odhalování protiprávního jednání a ochranu oznamovatelů, a to za cenu vysokých pokut pro firmy, které se nepřizpůsobí novým povinnostem.