Nejnižší cena už při výrobě nerozhoduje. Firmy stále častěji sázejí na rightshoring

Dlouhé roky firmy přesouvaly výrobu především tam, kde dokázaly produkovat nejlevněji. Tento přístup se ale mění. Podniky dnes více zohledňují bezpečnost dodavatelských řetězců, rychlost, kvalitu i dostupnost pracovníků a výrobu rozdělují mezi několik regionů.

Výroba se nemusí vracet domů, ale mění svou geografii

Snaha vyrábět za co nejnižší cenu nezmizela, přestává však být jediným rozhodujícím kritériem. Podle studie Reindustrialization of Europe and the US 2026 společnosti Capgemini, založené na odpovědích 1 208 vedoucích pracovníků evropských a amerických firem, se prosazuje koncept označovaný jako rightshoring.

Jeho principem není přesunout veškerou produkci zpět do domovské země. Firmy naopak kombinují několik přístupů. Část výroby mohou vrátit domů, jinou přesunout do bližších zemí a velkoobjemovou produkci ponechat ve vzdálenějších regionech. Pro každý výrobek nebo produktovou řadu hledají místo, které nabízí nejlepší poměr nákladů, kvality, rychlosti a rizika.

Do rozhodování stále výrazněji zasahuje geopolitická situace, cla, délka přepravy, dostupnost materiálů nebo možnost rychle reagovat na vývoj poptávky. Velkým problémem Evropy a USA však zůstává nedostatek zaměstnanců. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v průmyslu označilo za závažný problém 83 procent organizací zahrnutých do studie.

Jedna firma může využívat několik výrobních modelů

Rightshoring neznamená konec výroby v Asii. U produktů, kde rozhoduje vysoký objem a nízká cena, mohou být vzdálenější výrobní centra nadále nejvýhodnější. Evropa naopak získává prostor u menších sérií, prémiovějších výrobků nebo zboží, jehož vývoj vyžaduje intenzivní spolupráci mezi značkou a výrobcem.

V rámci jediné firmy tak mohou současně fungovat různé výrobní strategie. Velké série vznikají tam, kde jsou dostupné potřebné kapacity, zatímco menší kolekce lze vyrábět blíže zákazníkům nebo vývojovému týmu.

Tento přístup popisuje například česká módní značka Vuch. Podle jejího CEO Martina Kůse nelze jeden region považovat za ideální pro všechny druhy produkce. Zatímco u velkých sérií mají zásadní význam cena a výrobní kapacita, u řemeslněji zaměřených kolekcí je důležitější možnost průběžně kontrolovat kvalitu a rychle řešit detaily s výrobcem.

Ke změnám dochází i v širším evropském průmyslu. Průzkum Evropské komise mezi více než 12 tisíci průmyslovými podniky ve dvanácti členských zemích ukázal, že geopolitická a obchodní nejistota nutí podniky upravovat dodavatelské vztahy, zásoby, smlouvy i rozmístění produkce.

Evropa může těžit ze specializace a flexibility

Blízkost výroby získává význam zejména při zavádění nových výrobků. Kratší vzdálenost usnadňuje kontrolu materiálů, testování prototypů i výrobu menších sérií. Firma díky tomu nemusí s velkým předstihem objednávat vysoké množství zboží a odhadovat budoucí poptávku.

Evropské podniky proto nemusejí konkurovat asijským továrnám pouze cenou. Jejich předností může být specializace, tradice, kvalifikovaná pracovní síla a schopnost rychle upravit výrobu.

Podobný trend zaznamenává také Fashion Retail Outlook 2026 poradenské společnosti Strategy&, která je součástí PwC. V módním průmyslu podle něj posiluje nearshoring a menší lokální produkce. Výhodou jsou kratší dodací lhůty, nižší část logistických rizik a lepší kontrola kvality. Více než 80 procent dotázaných spotřebitelů v Německu a Rakousku navíc uvedlo, že by byli ochotni za módní výrobek vyrobený v Evropě zaplatit více.

Rozhodovat přitom může i dlouhodobá specializace jednotlivých zemí. Itálie má silné postavení ve zpracování kůže, Portugalsko v obuvnictví a ve střední Evropě funguje řada menších kožedělných provozů.

Právě portugalskou tradici využívá také společnost Premium Barefoot provozující e-shop naBOSo.cz. Podle jejího ředitele Jana Chalupného nelze při výrobě obuvi posuzovat lokalitu pouze podle ceny pracovní síly. Význam mají použité materiály, konstrukce boty, zkušenosti konkrétního výrobce a především schopnost dlouhodobě udržovat stejnou kvalitu.

Některé firmy přesouvají do Evropy prémiovější produkci

Příkladem kombinace různých výrobních lokalit je také Vuch. Česká značka rozšiřuje sortiment o kabelky, peněženky a další doplňky z italské hovězí kůže. Zatímco většina její stávající nabídky má nadále vznikat u dosavadních partnerů, novou koženou kolekci přesunula z Asie na Slovensko.

Zde spolupracuje s dílnou, která se kožedělnému řemeslu věnuje déle než třicet let. Důvodem není snaha kompletně opustit dosavadní výrobní model, ale vytvořit odlišnou produktovou kategorii. Evropská výroba umožňuje značce využívat italskou kůži, místní zkušenosti a zároveň rychleji reagovat při vývoji či úpravách produktů.

Budoucností může být výrobní mix

Rightshoring proto zřejmě nepřinese jednoduchý návrat průmyslu z Asie zpět do Evropy. Pravděpodobnější je postupné rozdělování produkce mezi více regionů podle charakteru konkrétních výrobků.

Pro evropské výrobce jde zároveň o příležitost. V řadě oborů nemusí soupeřit s globálními továrnami v objemu nebo nejnižší ceně. Konkurenční výhodou se může stát něco jiného: odborná specializace, flexibilita, rychlá komunikace, zkušenosti a schopnost vyrábět kvalitní menší série. Právě tyto vlastnosti mohou v době nejistých dodavatelských řetězců získávat stále větší hodnotu.

Zdroje/foto: Petr Jarkovský, Naboso, AI