SpaceX míří na burzu. Proč se z nejsledovanějšího IPO desetiletí stal test odolnosti finančních trhů

Vstup společnosti SpaceX na burzu patří mezi nejsledovanější finanční události posledních let. Za pozlátkem rekordní valuace a mediálního zájmu se však odehrává mnohem důležitější příběh. Ten ukazuje, jak dnes fungují akciové trhy, jakou moc mají indexové fondy a proč ani jméno Elona Muska nedokáže obejít všechna pravidla Wall Street.

Burzovní debut pod drobnohledem celého světa

Když se mluví o firmách Elona Muska, bývá pozornost veřejnosti zaměřena především na technologické inovace, kosmické lety nebo odvážné vize budoucnosti. V případě vstupu společnosti SpaceX na burzu však investory zajímá především to, jak si firma povede ve světě financí.

Očekávané IPO, které má proběhnout 12. června 2026, je spojováno s odhadovanou hodnotou společnosti mezi 1,75 a 2 biliony dolarů. Taková čísla by z SpaceX učinila jednu z nejcennějších firem světa.

Přesto se v posledních týdnech ukázalo, že ani mimořádný zájem investorů a obrovská popularita značky nezaručují automatickou výhodu. Burzovní pravidla a požadavky indexových společností totiž začaly hrát mnohem významnější roli, než se původně očekávalo.

Proč jsou pravidla indexů tak důležitá?

Jedním z klíčových témat celého IPO je otázka zařazení akcií do hlavních akciových indexů. Právě to totiž často rozhoduje o tom, kolik institucionálních peněz do nové společnosti zamíří.

Po mnoho let fungoval na trzích princip, podle kterého musela nově obchodovaná firma nejprve určitou dobu prokázat svou stabilitu. Akcie se po vstupu na burzu několik měsíců obchodovaly bez účasti velkých indexových fondů a teprve následně mohly být zařazeny například do indexu S&P 500.

Smyslem tohoto systému bylo zabránit situaci, kdy by pasivní investoři nakupovali akcie v období nejvyšší volatility a největších cenových výkyvů.

V případě SpaceX se původně spekulovalo o využití zrychlených mechanismů, které by umožnily velmi rychlé začlenění firmy do významných indexů. To by vytvořilo silný nákupní tlak ze strany ETF fondů a dalších institucionálních investorů.

Nakonec se ale ukázalo, že cesta nebude tak jednoduchá.

Ztrátové hospodaření zavřelo dveře do S&P 500

Pro zařazení do indexu S&P 500 nestačí pouze vysoká tržní hodnota. Společnost musí splnit i řadu dalších kritérií, mezi nimiž hraje zásadní roli dlouhodobá ziskovost.

Pravidla vyžadují, aby firma vykázala zisk za poslední čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí. Právě zde SpaceX naráží na významnou překážku.

Přestože tržby společnosti rostou a za rok 2025 dosáhly téměř 19 miliard dolarů, hospodářský výsledek zůstává hluboko v červených číslech. Firma pokračuje v masivních investicích do raketových technologií, satelitní infrastruktury i umělé inteligence, což se promítá do miliardových ztrát.

Ani první čtvrtletí roku 2026 nepřineslo zlepšení. Naopak potvrdilo, že společnost nadále spaluje obrovské množství kapitálu.

To znamená, že zařazení do S&P 500 zatím nepřipadá v úvahu.

Nasdaq umožní rychlejší vstup, ale s omezeními

Příznivější situace panuje na technologické burze Nasdaq, která využívá rychlejší pravidla pro zařazování nových společností.

Ani zde však SpaceX nezíská okamžitě dominantní postavení. Provozovatel indexu totiž přijal opatření, která mají zabránit přílišnému vlivu jediné firmy na vývoj celého trhu.

Výsledkem je omezená váha společnosti v indexu. Přestože se bude jednat o jednu z nejhodnotnějších technologických firem světa, její počáteční vliv na index zůstane relativně malý.

Tento krok má chránit investory před prudkými výkyvy cen a zabránit tomu, aby se případná volatilita IPO okamžitě přenesla do širokého spektra indexových fondů.

Free float jako klíčový faktor

Mnoho drobných investorů se při hodnocení významu společnosti soustředí pouze na její celkovou tržní hodnotu. Ve skutečnosti však indexy pracují s jiným ukazatelem.

Důležitou roli hraje takzvaný free float, tedy podíl akcií, které jsou skutečně dostupné pro veřejné obchodování.

A právě zde se skrývá jeden z nejzajímavějších aspektů celého IPO.

Přestože SpaceX plánuje prodat akcie v rekordní hodnotě přes 74 miliard dolarů, představuje tento objem pouze malou část celkové hodnoty společnosti. Na veřejný trh se dostane přibližně 4 % všech akcií.

Drtivá většina podniku zůstane v rukou zakladatelů a původních investorů.

Díky tomu bude reálná váha SpaceX v indexech výrazně nižší, než by odpovídalo její celkové valuaci.

Elon Musk si ponechá rozhodující kontrolu

Dalším důležitým prvkem celé transakce je struktura hlasovacích práv.

Veřejnosti budou nabídnuty akcie s běžným hlasovacím právem, zatímco Elon Musk si ponechá jinou třídu akcií s výrazně vyšším počtem hlasů na jednu akcii.

Takový model není ve světě technologických firem výjimečný. Využívají jej například některé společnosti ze Silicon Valley, jejichž zakladatelé chtějí získat kapitál od investorů, aniž by ztratili kontrolu nad strategickým směřováním firmy.

Po dokončení IPO sice Musk nebude vlastnit většinu ekonomického podílu společnosti, ale díky hlasovací struktuře si zachová dominantní vliv na rozhodování.

Prakticky to znamená, že veřejní akcionáři budou mít jen omezenou možnost zasahovat do řízení společnosti.

Odpovídá ocenění skutečným výsledkům?

Největší diskuse mezi analytiky vyvolává samotná valuace firmy.

Při plánované ceně akcií se totiž SpaceX dostává na úroveň ocenění, která výrazně převyšují většinu tradičních technologických společností. V přepočtu na roční tržby se pohybuje na násobcích, které by ještě před několika lety působily nepředstavitelně.

Zastánci vysoké valuace argumentují jedinečným postavením firmy v kosmickém průmyslu, rychlým růstem satelitní sítě Starlink a potenciálem budoucích technologických projektů.

Kritici naopak upozorňují na pokračující ztrátovost, vysoké investiční náklady a skutečnost, že významná část příjmů stále pochází z vládních kontraktů.

Významnou otázkou je také rentabilita nových projektů spojených s umělou inteligencí, které si vyžadují obrovské investice do výpočetní infrastruktury a datových center.

Burza se mění. Firmy chtějí kapitál, ale ne ztrátu kontroly

Případ SpaceX ukazuje širší trend, který se v posledních letech na finančních trzích stále více prosazuje.

Mnoho technologických společností již nevstupuje na burzu ve fázi začínajícího podnikání. Naopak přicházejí až ve chvíli, kdy mají za sebou roky soukromého financování, dominantní postavení na trhu a miliardové valuace.

Veřejné trhy pak slouží především jako nástroj pro zvýšení likvidity a částečné zpeněžení podílů stávajících investorů.

Současně však zakladatelé často hledají způsoby, jak si i po vstupu na burzu zachovat rozhodující vliv nad firmou.

Právě SpaceX se stává ukázkovým příkladem tohoto nového modelu. Na jedné straně otevírá dveře veřejným investorům, na druhé straně si ponechává pevnou kontrolu nad řízením společnosti.

Pro investory tak nejde pouze o sázku na budoucnost kosmického průmyslu, ale také o důležitou lekci, jak dnes funguje moderní kapitálový trh a jaké mechanismy chrání finanční systém před přehnaným optimismem i přílišnou koncentrací moci.

Zdroj: Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity