Pohřeb a zaměstnání: Kdy dostanete placené volno a náhradu mzdy?

Úmrtí blízkého člověka patří mezi nejtěžší životní situace. Kromě psychické zátěže je často nutné řešit také řadu praktických záležitostí včetně organizace pohřbu. Mnoho zaměstnanců si proto klade otázku, zda mají nárok na pracovní volno a zda jim během něj náleží náhrada mzdy. Český zákoník práce na tyto situace pamatuje.

Pracovní volno při úmrtí blízké osoby

V případě úmrtí člena rodiny mají zaměstnanci v České republice nárok na takzvané placené pracovní volno z důvodu důležité osobní překážky v práci. Konkrétní podmínky stanovuje zákoník práce a související právní předpisy.

Rozsah volna závisí především na tom, jak blízký byl vztah mezi zaměstnancem a zemřelou osobou. Jiná pravidla platí například při úmrtí manžela, rodiče nebo dítěte a jiná při úmrtí vzdálenějších příbuzných.

Zaměstnavatel je povinen takové volno poskytnout, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky a doloží důvod nepřítomnosti.

Kdy náleží placené volno?

Nejširší nárok vzniká při úmrtí nejbližších rodinných příslušníků.

Pokud zemře:

• manžel nebo manželka,
• registrovaný partner,
• dítě,

má zaměstnanec nárok na dva dny pracovního volna s náhradou mzdy a současně další den k účasti na pohřbu.

Podobná pravidla platí také při úmrtí rodičů nebo sourozenců. Nárok se může vztahovat rovněž na osoby, které žily se zaměstnancem ve společné domácnosti.

V případě úmrtí:

• prarodiče,
• vnuka nebo vnučky,
• tchána či tchyně,
• jiného blízkého příbuzného,

náleží zpravidla pracovní volno pouze na dobu nezbytně nutnou k účasti na pohřbu, obvykle jeden den.

Je důležité si uvědomit, že konkrétní rozsah může být upraven také vnitřními předpisy zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvou. Někteří zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům nadstandardní podmínky a umožňují delší placené volno.

Organizace pohřbu může znamenat další volno

Samotná účast na pohřbu není jedinou situací, kterou právní předpisy řeší.

Pokud zaměstnanec zajišťuje pohřeb zesnulého, může mu vzniknout nárok na další pracovní volno nad rámec samotné účasti na obřadu. Organizace pohřbu totiž často zahrnuje návštěvu pohřební služby, vyřizování dokumentů, komunikaci s úřady nebo řešení majetkových záležitostí.

Právě z tohoto důvodu právní úprava počítá s možností poskytnutí dalšího dne pracovního volna s náhradou mzdy.

Zaměstnavatel přitom může požadovat doložení skutečnosti, že zaměstnanec pohřeb skutečně organizoval. Obvykle postačí potvrzení od pohřební služby nebo jiný relevantní dokument.

Jak postupovat vůči zaměstnavateli?

Pokud se zaměstnanec ocitne v situaci, kdy potřebuje čerpat volno kvůli úmrtí blízké osoby, měl by zaměstnavatele informovat co nejdříve.

Ideální je:

• oznámit situaci bez zbytečného odkladu,
• sdělit předpokládanou délku nepřítomnosti,
• po návratu doložit potřebné dokumenty.

V praxi bývají zaměstnavatelé v těchto případech zpravidla vstřícní. Je však vhodné dodržet interní pravidla firmy a komunikovat otevřeně o tom, jak dlouho bude zaměstnanec mimo pracoviště.

Pokud zákonný rozsah volna nestačí, lze se se zaměstnavatelem domluvit například na čerpání dovolené, neplaceného volna nebo využití jiných benefitů poskytovaných zaměstnavatelem.

Na co nezapomenout?

Pracovní volno při úmrtí blízké osoby představuje důležitou ochranu zaměstnanců v mimořádně náročné životní situaci. Nárok na volno i náhradu mzdy se odvíjí od příbuzenského vztahu k zemřelému a od toho, zda zaměstnanec pouze navštěvuje pohřeb, nebo jej také organizuje.

V případě nejasností je vhodné obrátit se na personální oddělení zaměstnavatele nebo si ověřit aktuální znění právních předpisů. Díky tomu lze předejít nedorozuměním a soustředit se na to nejdůležitější – důstojné rozloučení s blízkým člověkem.