Když rozhodují minuty. Česko a Slovensko propojí záchranné služby napříč hranicemi

Pacienti v příhraničních regionech Česka a Slovenska se mají dočkat rychlejší a efektivnější pomoci při akutních zdravotních stavech. Nová dohoda mezi oběma státy umožní záchranářům zasahovat i za hranicemi vlastní země. V praxi to může znamenat kratší dojezdové časy a vyšší šanci na záchranu života v situacích, kdy rozhodují minuty.

Rychlejší zásahy bez zbytečných překážek

Česká republika a Slovensko posouvají přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb na novou úroveň. Poslanecká sněmovna schválila mezinárodní smlouvu, která umožní sanitkám i leteckým záchranným službám zasahovat na území sousedního státu v případech, kdy to bude nejrychlejší a nejefektivnější řešení. Smlouvu už dříve podpořil také Senát a k jejímu dokončení zbývá podpis prezidenta republiky.

Hlavním cílem dohody je zkrácení dojezdových časů v kritických situacích. Právě čas bývá při infarktech, cévních mozkových příhodách, těžkých úrazech nebo hromadných neštěstích klíčovým faktorem, který rozhoduje o přežití pacienta i následných zdravotních komplikacích.

Dosud byla přeshraniční pomoc komplikována administrativními pravidly a nutností dodržovat řadu formálních postupů. Nová smlouva má tento proces výrazně zjednodušit. Záchranáři budou moci překračovat hranice bez zbytečných omezení a využívat standardně také výstražná světla či zvuková znamení. Pacient přitom nebude automaticky převážen do nemocnice ve své zemi, ale do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení bez ohledu na státní hranici.

Významnou roli budou hrát dispečinky obou zemí, které budou v reálném čase vyhodnocovat, odkud dorazí pomoc nejrychleji. Na české straně se dohoda týká zejména Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Na Slovensku půjde o Bratislavský, Trnavský, Trenčínský a Žilinský kraj.

Inspirace ze zahraničí i důležitý signál pro veřejné služby

Přeshraniční spolupráce záchranných služeb není v Evropě novinkou. Česká republika již podobný model využívá například ve spolupráci s Německem nebo Rakouskem. Podle ministerstva zdravotnictví se tento systém v praxi osvědčil a ukázal, že při urgentní medicíně nemá geografická hranice představovat překážku.

Z pohledu fungování veřejných služeb jde zároveň o důležitý signál modernizace a pragmatického přístupu státu. Zdravotnictví se v posledních letech stále více orientuje na efektivní koordinaci, sdílení kapacit a rychlou reakci na krizové situace. Přeshraniční zásahy mohou být důležité nejen při běžných výjezdech, ale také během rozsáhlých dopravních nehod, přírodních katastrof nebo mimořádných událostí s větším počtem zraněných.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě příhraniční oblasti bývají z pohledu dostupnosti zdravotní péče specifické. Některé regiony jsou řídce osídlené, vzdálené od velkých nemocnic a každá minuta navíc může znamenat výrazné zvýšení zdravotních rizik. Nový systém proto může přinést vyšší bezpečnost statisícům obyvatel na obou stranách hranice.

Z ekonomického a organizačního pohledu jde také o zajímavý příklad efektivnějšího využití veřejných zdrojů. Namísto striktního rozdělení podle hranic bude možné pružněji využívat dostupné kapacity tam, kde budou aktuálně nejvíce potřeba. To odpovídá širším trendům evropské spolupráce v oblasti krizového řízení i zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň uvedlo, že pokračují jednání o obdobné smlouvě také s Polskem. Pokud by se podobný model podařilo rozšířit i na další sousední země, mohlo by dojít k dalšímu posílení dostupnosti urgentní péče v českých příhraničních regionech.

Zdroje:

• Ministerstvo zdravotnictví České republiky – https://mzd.gov.cz/
• Zdravotnická záchranná služba ČR – https://www.zzscr.cz/
• Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky – https://www.health.gov.sk/
• Operačné stredisko záchrannej zdravotnej služby SR – https://www.155.sk/