Plocha českých lesů se zvětšuje, druhová pestrost roste a přirozená obnova láme rekordy

Rok 2024 přinesl českým lesům dobré zprávy – plocha lesů se zvětšila o 1 375 hektarů a pokračoval trend, kdy se více lesa obnovuje, než kolik vzniká nových holin. Celkem se loni podařilo obnovit téměř 42 tisíc hektarů lesních porostů, a to jak přirozeným způsobem, tak výsadbou. Lesníci do krajiny vysadili 159,7 milionu mladých stromků, z nichž více než polovina byla listnatých druhů.

Podle dat Českého statistického úřadu a Ministerstva zemědělství jde o třetí rok v řadě, kdy je bilance příznivá. Holiny vzniklé po těžbě kůrovcem napadených stromů se zmenšily o více než čtvrtinu, konkrétně na 41 077 hektarů. Významnou roli sehrála rekordní přirozená obnova, tedy situace, kdy nové stromky vyrůstají ze semen stromů už rostoucích na daném místě.

Rekordní přirozená obnova potvrzuje vitalitu lesů

Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že plocha přirozené obnovy meziročně vzrostla o 30 %, což znamená nárůst o 2 881 hektarů na historicky nejvyšších 12 447 hektarů. Tento vývoj podle něj svědčí o dobré kondici porostů a jejich schopnosti přizpůsobit se prostředí. Ministerstvo na podporu správné péče o přirozeně se obnovující lesy poskytlo mezi lety 2022 a 2024 částku 358 milionů korun.

Vedle přirozeného růstu probíhala také obnova výsadbou, která se loni realizovala na ploše 29 494 hektarů. Při výsadbě dominovaly listnaté dřeviny, tvořící 58 % všech vysazených stromů. Z jehličnatých stromů se nejčastěji sázel smrk ztepilý a borovice lesní, z listnáčů pak buk lesní a oba druhy dubu – zimní a letní. Ministerstvo zemědělství motivuje vlastníky lesů k výsadbě listnáčů a jedle bělokoré vyššími dotačními sazbami.

Útlum nahodilé těžby a změna hlavních příčin

Objem nahodilé těžby, která je nutná při napadení dřeva škůdci či po přírodních kalamitách, loni klesl z 11,034 milionů m³ na 8,019 milionů m³. Tento pokles souvisí s ústupem kůrovcové kalamity, jež v posledních letech dominovala důvodům pro těžbu. Zatímco dříve byla hlavní příčinou nahodilé těžby právě kůrovcová infestace, v roce 2024 převzaly vedení škody způsobené větrem a sněhem (49 %), zatímco hmyzí škůdci se podíleli zhruba 30 %.

S ústupem kalamity se lesníci mohou více soustředit na výchovu porostů. Od roku 2020 postupně roste rozsah prořezávek a probírek, které pomáhají zvyšovat odolnost lesů vůči suchu a zlepšují jejich stabilitu při silném větru. V posledních třech letech podpořilo ministerstvo tyto zásahy dotacemi ve výši 826 milionů korun.

Více domácího zpracování dřeva, méně exportu

Dalším pozitivním trendem je pokles exportu surového dřeva, který se meziročně snížil o 1,426 milionu m³ (28 %) na 3,717 milionu m³. Znamená to, že zhruba 79 % vytěženého dřeva se nyní zpracovává přímo v ČR, především na domácích pilách. Tento posun podporují dotace z Strategického plánu Společné zemědělské politiky. Pro období 2023–2027 je na modernizaci technologií v lesnictví a primárním zpracování dřeva vyčleněno 50 milionů eur, tedy přibližně 1,2 miliardy korun.

Současně se zvýšil dovoz surového dřeva o 801 tisíc m³ (51 %) na 2,371 milionu m³, což přispělo k růstu domácí spotřeby o 10 % na 16,461 milionu m³. Většina dovozu i vývozu probíhá se sousedními státy – Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem.

Výhled: více odolných a druhově pestrých lesů

Vývoj v roce 2024 naznačuje, že české lesy se postupně zotavují z rozsáhlých škod způsobených kůrovcem. Rostoucí podíl přirozené obnovy, preference listnatých a odolnějších druhů a větší důraz na péči o mladé porosty jsou kroky, které mohou zvýšit stabilitu a biodiverzitu lesů v dlouhodobém horizontu. Pokud se tento trend podaří udržet, mohou české lesy v budoucnu lépe čelit klimatickým výzvám a poskytovat kvalitní dřevo pro domácí zpracování.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství