Nezaplacené faktury zatěžují firmy: nová povinnost vracet DPH zasahuje do cash-flow

Firmy v Česku se začínají potýkat s novým daňovým pravidlem, které mění způsob, jakým se nakládá s odpočtem DPH u nezaplacených faktur. Od roku 2025 platí, že pokud odběratel neuhradí fakturu do šesti měsíců po její splatnosti, musí vrátit dříve uplatněný odpočet DPH. Odborníci varují, že tato změna může vážně ovlivnit finanční toky podniků a způsobit administrativní komplikace.

Šestiměsíční lhůta pro úhradu rozhoduje

Nové pravidlo se týká všech plátců DPH, kteří uplatnili odpočet z přijaté faktury – a to bez ohledu na to, zda šlo o nákup zboží, materiálu nebo služeb. Pokud dojde k prodlení s úhradou delšímu než šest měsíců od konce měsíce, v němž byla faktura splatná, musí podnik v daňovém přiznání DPH upravit.

Například: faktura vystavená s datem zdanitelného plnění 31. ledna a se splatností 31. března má rozhodný termín 30. září. Pokud k úhradě do té doby nedojde, musí být v říjnovém přiznání odpočet DPH snížen. Termín pro podání přiznání je 25. října.

„Změna se teď začíná naplno projevovat v praxi,“ říká Ivana Brancuzká, partnerka poradenské společnosti Crowe. „Podniky, které dosud nezaplatily faktury z počátku roku, už musejí DPH vracet. Pro mnoho z nich to znamená citelný zásah do cash-flow, zejména pokud mají větší objem neuhrazených závazků.“

Kdo se musí mít na pozoru?

Nová povinnost se vztahuje pouze na faktury s datem zdanitelného plnění po 1. lednu 2025. Starší závazky, tedy faktury z roku 2024 a dřívější, zůstávají beze změny.

Výjimku mají pouze případy, kdy je uplatněn režim přenesené daňové povinnosti (tzv. reverse charge). Typicky jde o stavební firmy nebo obchodování s komoditami, kde DPH přiznává a odvádí příjemce služby, nikoli dodavatel. V těchto situacích se nové pravidlo neuplatní.

Pro všechny ostatní plátce DPH – zejména malé a střední podniky – to však znamená nutnost pečlivě sledovat všechny neuhrazené závazky a včas upravovat přiznání.

Pozdní platba umožňuje DPH získat zpět

Pokud podnik fakturu zaplatí až po uplynutí šestiměsíční lhůty a po provedení úpravy odpočtu, má nárok na znovuuplatnění DPH. To je však možné až v daňovém období, kdy dojde k faktické úhradě.

Zákon stanovuje dvouletou lhůtu pro opětovné uplatnění odpočtu – tedy dva roky od konce kalendářního roku, ve kterém měla být původní úprava provedena. Firmy by proto měly mít systém, který jim umožní snadno dohledat, kdy a z jakého důvodu byla úprava provedena, aby mohly daň včas znovu uplatnit.

Podle Ivany Brancuzké jde ze strany finanční správy o logický krok: „Stát nechce vracet daň z faktur, které nikdy nebyly zaplacené. Pro firmy je to ale další administrativní zátěž. Vyžaduje to přesnou evidenci závazků a disciplínu při sledování splatnosti.“

Částečné platby, zádržné a zápočty komplikují situaci

Z praxe vyplývá, že mnoho podniků má složitější platební vztahy – například částečné platby, zádržné nebo vzájemné zápočty. Všechny tyto případy ovlivňují výpočet a úpravu DPH.

Pokud je faktura uhrazena jen zčásti, musí se DPH vracet pouze z neuhrazené části. Zápočty pohledávek mezi partnery se naopak považují za úhradu, a tedy nevyvolávají povinnost k úpravě.

„Ve stavebnictví se často zadržuje část platby, třeba deset procent, až do dokončení projektu. Každá taková část má ale svůj vlastní termín splatnosti a musí být sledována samostatně,“ upozorňuje Brancuzká.

Firmy by měly zavést kontrolní mechanismy

Odborníci doporučují, aby podniky zavedly interní systémy, které budou automaticky hlídat dobu po splatnosti faktur a upozorňovat na blížící se šestiměsíční hranici.

„Ideální je provádět pravidelnou kontrolu všech závazků podle data splatnosti,“ radí Brancuzká. „Podcenění evidence může vést nejen k chybám v přiznání, ale i k sankcím od finančního úřadu.“

Podle odhadů nyní úpravu DPH kvůli nezaplaceným fakturám řeší už tisíce českých podniků. Pro mnohé z nich to znamená nejen dočasné zhoršení cash-flow, ale i nutnost přehodnotit své procesy a vztahy s dodavateli.

Nové pravidlo tak přináší nejen větší důraz na platební disciplínu, ale i další důkaz toho, že řízení závazků a pohledávek je pro zdravé fungování firmy klíčové – nejen z hlediska účetnictví, ale i daňové bezpečnosti.