Kolik skutečně mají naspořeno průměrní Češi?

V současné době se mediálně často setkáváme s údajem, že průměrná česká domácnost má naspořeno až kolem 900 000 Kč, což představuje zhruba dvojnásobek ročního příjmu. Jak ale tento údaj interpretovat správně, jaký je rozdíl mezi průměrem a realitou většiny obyvatel a co to vypovídá o finanční gramotnosti Čechů?

Jak vzniká zmíněných 900 000 Kč a co ve skutečnosti znamená

Podle statistik České spořitelny má průměrná česká domácnost naspořeno přibližně 900 000 Kč, což odpovídá zhruba dvojnásobku ročních příjmů domácnosti. Tento údaj je však třeba chápat ve správném kontextu:

• Tato částka se vztahuje na domácnost – nikoliv na jednotlivce – a typická domácnost má zhruba 2,1 člena.
• Úspory ve výši 900 000 Kč zahrnují veškerá finanční aktiva vložená na běžné a spořicí účty (~40 %), investice ve formě podílových fondů (~40 %), dále penzijní spoření či pojištění (~10 %) a zbytek v dalších instrumentech.
• Klíčový poznatek: pouze 23 % Čechů investuje do podílových fondů; právě lidé s vyššími příjmy a úsporami drží většinu těchto investic, a tak statisticky táhnou průměr směrem vzhůru.

Závěr: číslo 900 000 Kč je statistické, ovlivněné extrémními hodnotami v bohatší části populace, a nelze z něj odvozovat finanční zdraví „průměrného Čecha“.

Realita většiny: nízké měsíční úspory a slabá rezerva

Když se podíváme na data o skutečném spoření obyvatel, obraz je méně optimistický:

• Polovina Čechů nespoří ani 2 000 Kč měsíčně, každý šestý dokonce maximálně 500 Kč.
• Zpravidla si maximálně polovina spoří do výše 3 000 Kč měsíčně.
• Pokud se týká finančních rezerv, téměř polovina uvedla, že by jejich úspory nepokryly ani tří měsíce výpadku příjmu, přičemž 14 % respondentů nemá úspory žádné.

Takže reálné úspory téměř poloviny populace nejsou ani v řádech desítek tisíc korun a určitě ne v stovkách tisíc – nemají dostatek finanční rezervy ani na krátkodobé výkyvy.

Spoření versus výnosy – kde se dělají chyby

Dalším alarmujícím zjištěním je neefektivní umístění úspor:

• Až 70 % Čechů drží své úspory buď v hotovosti, nebo na běžných účtech – tam ovšem prostředky prakticky nic (nebo téměř nic) nevynášejí.
• Přitom uložením například milionu korun na spořicí účet lze při dnešních úrokových sazbách získat asi 45 000 Kč ročně, což je podstatně víc než na běžném účtu, kde se výnos blíží nule.

Takže i ti, kdo spoří, často své peníze nedovedou efektivně zhodnotit, takže reálně přichází o potenciální výnos.

Závěrečné poselství a doporučení

• Statistický průměr 900 000 Kč nevypovídá o běžném Čechu – příliš je ovlivněn vysokými částkami bohatších domácností.
• Většina Čechů spoří necelé tisíce korun měsíčně, často nestačí ani na krátkodobé finanční rezervy.
• Úspory na běžných účtech nejsou efektivní – je žádoucí zvážit spořicí účty, termínované vklady, penzijní produkty či konzervativní investice, pokud cílem je zhodnocení.
• Finanční gramotnost by měla být základem – lidé by měli být vedeni k pravidelnému spoření, budování rezerv a efektivnímu investování (i v menším rozsahu).

Finanční zdraví obyvatel České republiky je tedy mnohem složitější než akademický průměr může naznačovat. Důležitá není výše statistického průměru, ale schopnost každého jednotlivce či domácnosti vytvořit aspoň základní rezervu a umístit ji efektivně. To je klíč k finanční stabilitě, bezpečí a svobodě čelit neočekávaným ekonomickým situacím.

Zdroje: poznatsvet.cz, mesec.cz, indexprosperity.cz