AI měla zaměstnancům ulevit. Místo toho přichází nový druh pracovního vyčerpání

Umělá inteligence vstoupila do firem především s příslibem vyšší produktivity a úspory času. Praxe ale ukazuje, že její každodenní používání může mít také méně příjemnou stránku. Část zaměstnanců místo očekávaného odlehčení pociťuje větší mentální únavu, tlak na výkon a nutnost pracovat stále rychleji. V této souvislosti se začíná používat pojem „AI brain fry“, který označuje psychické přetížení spojené s intenzivní prací s AI.

Výrazně se tento problém může týkat kancelářských profesí, administrativy nebo poradenství. Zaměstnanci jsou díky novým nástrojům schopni zvládnout větší množství práce, současně však musejí kontrolovat vytvořené výstupy, hledat chyby a rozhodovat, zda se na získané informace mohou spolehnout.

Rychlejší práce nemusí znamenat menší únavu

Generativní AI dnes pomáhá připravovat e-maily, prezentace, analýzy, texty nebo odpovědi zákazníkům. Na první pohled tedy přebírá část rutinní práce. Člověk ale zůstává tím, kdo musí výsledky posoudit, opravit nepřesnosti, ověřit fakta a rozhodnout, zda je výstup skutečně použitelný.

Právě tato kontrolní role může být překvapivě náročná. Zaměstnanec navíc průběžně poznává nové nástroje a učí se, jak s nimi pracovat efektivněji. Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz, upozorňuje, že mozek tak tráví větší část pracovní doby zpracováváním nových informací a způsobů řešení úkolů, což může zvyšovat únavu.

Proměňuje se rovněž samotný charakter některých kancelářských pozic. Z původního tvůrce se zaměstnanec částečně stává editorem a kontrolorem práce vytvořené algoritmem. Dlouhé soustředění na hledání chyb spolu s častým přepínáním mezi jednotlivými úkoly může představovat značnou mentální zátěž.

Ušetřený čas často zaplní další úkoly

Jedním z problémů je také způsob, jakým firmy získanou časovou úsporu využívají. Pokud zaměstnanec díky AI dokončí určitou činnost rychleji, nemusí to znamenat více prostoru na odpočinek, kreativní práci nebo důkladnější řešení dalších úkolů. Ušetřený čas může být jednoduše nahrazen novou agendou.

Pracovní tempo se tak postupně zrychluje. Technologie současně vytváří očekávání, že člověk bude schopen zvládnout více práce za stejnou dobu. Produktivita sice může růst, psychická zátěž však nemusí klesat stejným tempem – a někdy se může naopak zvyšovat.

K výkonu se přidávají obavy o budoucnost

Dalším zdrojem napětí je nejistota spojená s automatizací. Někteří zaměstnanci mohou mít pocit, že musejí neustále dokazovat svoji hodnotu a ukazovat, že jsou pro firmu stále potřební. Obavy z nahrazení části jejich práce AI se tak kombinují s rychlejším pracovním tempem a permanentním digitálním tlakem.

Podle Martina Vengláře ze společnosti Nomce může právě spojení nejistoty, požadavků na vyšší efektivitu a intenzivního používání digitálních nástrojů zvyšovat riziko dlouhodobého vyčerpání. Duševní zdraví zaměstnanců se proto stále více dostává také do diskusí o firemní kultuře a produktivitě.

Firmy potřebují nastavit jasná pravidla

Řešením pravděpodobně nebude odmítnutí umělé inteligence, ale rozumné nastavení její role v každodenní práci. Pokud budou firmy AI vnímat pouze jako prostředek k neustálému navyšování výkonu, mohou výhody technologie částečně vyvážit vyšší stres a únava zaměstnanců.

Do popředí se proto dostávají témata digitální hygieny, pracovního přetížení nebo pravidel pro používání AI nástrojů. Firmy budou muset řešit také to, zda je dlouhodobě udržitelné prostředí, ve kterém zaměstnanci neustále reagují na nové podněty, pracují online a zároveň kontrolují práci algoritmů.

Skutečným měřítkem úspěšného zavedení AI by tak nemělo být pouze množství dokončených úkolů. Stejně důležité bude, zda technologie zaměstnancům skutečně pomáhá pracovat efektivněji, aniž by úsporu času vykoupili vyšší psychickou zátěží.

Zdroje/foto: Petr Jarkovský, AI