Může advokát svědčit ve prospěch klienta? Pravidla, výjimky a role mlčenlivosti

Advokát bývá často klíčovou osobou při uzavírání smluv, jednáních mezi stranami nebo řešení obchodních sporů. Mnoho podnikatelů se proto domnívá, že jejich právní zástupce může v případném soudním řízení jednoduše vystoupit jako svědek a potvrdit jejich verzi událostí. Právní realita je však podstatně složitější a přináší řadu omezení.

Advokát jako svědek není automaticky vyloučen

V podnikatelské praxi se lze setkat s názorem, že advokát nemůže svědčit ve věci svého klienta, protože je vůči němu podjatý. Takové tvrzení ale není zcela přesné.

České právo obecně nevylučuje, aby advokát vystupoval jako svědek v řízení, které se týká jeho klienta. Samotný fakt, že zastupuje jednu ze stran sporu, z něj ještě nedělá nepřípustného svědka. Soud může jeho výpověď připustit a následně posoudit její důkazní hodnotu stejně jako u jiných svědků.

Rozhodující není vztah advokáta ke klientovi, ale především to, zda může vypovídat o skutečnostech, které osobně vnímal, a zda mu v tom nebrání zákonná povinnost mlčenlivosti.

Právě povinnost mlčenlivosti představuje nejvýznamnější překážku, která může advokátovi zabránit ve svědecké výpovědi.

Mlčenlivost je základním pilířem advokacie

Každý advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tato povinnost chrání důvěrný vztah mezi klientem a právním zástupcem a patří mezi základní principy advokacie.

Pokud by měl advokát vypovídat o informacích získaných při výkonu své profese, nemůže tak zpravidla učinit bez zproštění mlčenlivosti. O tom přitom rozhoduje klient, případně jeho právní nástupce.

Dokud není advokát mlčenlivosti řádně zproštěn, může svědeckou výpověď odmítnout. V některých situacích dokonce odmítnout musí, protože zákonná povinnost mlčenlivosti má přednost před požadavkem na podání svědectví.

To je důvod, proč se v řadě sporů advokát jako svědek vůbec neobjeví, přestože by mohl mít o projednávané věci významné informace.

Jak soud posuzuje věrohodnost výpovědi advokáta?

Pokud je advokát mlčenlivosti zproštěn a vypovídá jako svědek, neznamená to automaticky, že soud jeho výpovědi bezvýhradně uvěří.

Soud hodnotí všechny důkazy ve vzájemných souvislostech a přihlíží také k tomu, jaký vztah má svědek k účastníkům řízení. Je logické, že dlouhodobý právní zástupce jedné strany může být vnímán jako osoba, která má k výsledku sporu určitý vztah.

Taková okolnost však sama o sobě nevede k vyloučení výpovědi. Soud pouze zvažuje, jakou důkazní sílu jí přizná. Pokud je výpověď podpořena dalšími důkazy, například listinami, e-mailovou komunikací nebo svědectvím dalších osob, může mít významný vliv na konečné rozhodnutí.

Naopak osamocené tvrzení advokáta, které není ničím podloženo a stojí proti jiným důkazům, nemusí být pro soud dostatečně přesvědčivé.

Praktické dopady pro podnikatele

Pro podnikatele je důležité uvědomit si, že advokát by neměl být považován za hlavní důkazní prostředek pro budoucí spor. Přestože jeho svědecká výpověď může být za určitých okolností přípustná, její využitelnost bývá omezená právě povinností mlčenlivosti a způsobem hodnocení důkazů soudem.

Mnohem bezpečnější je průběžně vytvářet a uchovávat důkazní materiály, které mohou později prokázat obsah jednání nebo uzavřených dohod. Patří sem zejména písemné smlouvy, dodatky, zápisy z jednání, elektronická komunikace či potvrzení o převzetí dokumentů.

V obchodních vztazích totiž často rozhodují právě kvalitně vedené záznamy a dokumentace, nikoliv svědecké výpovědi osob spojených s některou ze stran sporu.

Advokát tedy může za určitých podmínek svědčit ve prospěch svého klienta a není automaticky považován za podjatého či nepřípustného svědka. V praxi však jeho výpověď naráží na zákonnou povinnost mlčenlivosti a soud zároveň pečlivě zkoumá její věrohodnost. Podnikatelé by proto měli spoléhat především na kvalitní smluvní dokumentaci a další objektivní důkazy, které obstojí i bez osobního svědectví jejich právního zástupce.

Zdroje:

• Povinnost mlčenlivosti (§ 21 zákona o advokacii) – https://www.cak.cz/dokumenty-a-formulare/294
• Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii – https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-85
• K povinnosti mlčenlivosti advokáta – https://advokatnidenik.cz/2023/02/28/k-povinnosti-mlcenlivosti-advokata/