Vyšší zálohy pro zemědělce v roce 2025: Unie reaguje na krize

Evropská unie přistoupila k mimořádnému kroku s cílem posílit stabilitu zemědělského sektoru v době rostoucích nejistot. Členské státy schválily nařízení, které umožní navýšit zálohové platby zemědělcům u přímých dotací pro rok 2025 – z dosavadních 50 % až na 70 %. Zvýšení záloh má zemědělcům pomoci překonat obtížné období, které je způsobeno řadou globálních krizí.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvítal rozhodnutí EU a připomněl, že Česká republika patřila mezi státy, které tuto iniciativu aktivně podpořily. „Připojili jsme se k návrhu, se kterým přišlo Irsko, protože si uvědomujeme, jak složitá je současná situace pro zemědělce. Vyšší zálohové platby jim poskytnou potřebný finanční polštář a pomohou zachovat plynulost zemědělské výroby,“ uvedl Výborný.

Důvody k navýšení: války, napětí, počasí

K přijetí tohoto mimořádného opatření vedla kombinace několika závažných faktorů. Zemědělství v celé EU je pod tlakem kvůli dlouhodobému obchodnímu napětí se Spojenými státy, válce na Ukrajině i ozbrojeným konfliktům na Blízkém východě. Kromě geopolitických hrozeb čelí farmáři i extrémním výkyvům počasí a častějším klimatickým katastrofám, které narušují produkci a zásobovací řetězce.

Tyto problémy vedou nejen ke zvýšení nákladů na vstupy (jako jsou energie, hnojiva či krmivo), ale i k poklesu konkurenceschopnosti evropských zemědělců ve srovnání s producenty z jiných částí světa. Zvýšené zálohy tak mají být nejen pomocí, ale i nástrojem, jak udržet evropské zemědělství životaschopné a soběstačné.

Kdy změna vstoupí v platnost?

Nařízení o zvýšení záloh nabude účinnosti třetím dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Předpokládá se, že k tomu dojde v první polovině září 2025. O konkrétní výši a harmonogramu vyplácení budou následně informovat národní platební agentury.

Co jsou přímé platby a kdo na ně dosáhne?

Přímé platby představují základní nástroj finanční podpory, kterou Evropská unie poskytuje zemědělcům v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Jejich cílem je zajistit stabilní příjem farmářům a podpořit ekologicky a sociálně odpovědné hospodaření.

Hlavní formy přímých plateb zahrnují:

• Základní podpora příjmu (BISS) – nejrozšířenější forma dotace, která se vyplácí za každý hektar obhospodařované zemědělské půdy.
• Ekoplatba (ekoschémata) – motivuje farmáře k šetrnému přístupu k půdě, krajině i klimatu.
• Podpora pro mladé zemědělce – určena začínajícím farmářům do 40 let, kteří vstupují do zemědělského podnikání.
• Platba pro malé zemědělce – zjednodušená podpora určená podnikům do 10 hektarů.
• Redistributivní platby (CRISS) – vyšší podpora pro malé a střední farmy, často formou vyšší sazby na prvních 150 hektarů.
• Vázané platby na produkci (CIS) – cílená pomoc pro konkrétní sektory, například chov skotu, ovcí, koz nebo pěstování bílkovinných plodin.

Díky zvýšeným zálohám tak budou mít zemědělci už na podzim roku 2025 k dispozici větší část těchto podpor, což jim umožní lépe plánovat a reagovat na aktuální výzvy. V kontextu současného geopolitického i klimatického vývoje jde o krok, který by mohl přispět ke stabilitě celého evropského potravinového systému.