Vyšší daň z lihu nepřinesla vyšší inkaso

Opakované zvyšování spotřební daně z lihu nepřineslo očekávaný efekt do státního rozpočtu. Zatímco sazba vzrostla o více než pětinu, inkaso daně v posledních letech stagnovalo či klesalo. Výrobci varují před posilováním nelegálního trhu a tlakem na legální producenty.

Zvyšování spotřební daně z lihu v posledních letech nepřineslo očekávaný růst příjmů státního rozpočtu. Naopak, jak upozorňuje Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL), inkaso daně v letech 2024 a 2025 mírně klesalo, přestože sazba mezi roky 2023 a 2025 vzrostla o více než 21 %.

Z dostupných dat vyplývá, že stát vybral na spotřební dani z lihu v roce 2023 přibližně 8,97 miliardy korun, o rok později 8,97 miliardy a v roce 2025 zhruba 8,86 miliardy korun. Výkonný ředitel UVDL Vladimír Darebník upozorňuje, že tento vývoj nelze vysvětlit pouze poklesem spotřeby alkoholu.

Podle Unie by při růstu sazby o více než deset procent v roce 2025 muselo dojít k mimořádnému dvoucifernému propadu legálního trhu, aby bylo možné vývoj inkasa vysvětlit pouze nižší spotřebou. Reálně tak podle výrobců roste význam šedé ekonomiky a přeshraničních nákupů.

Zvláštní roli v interpretaci vývoje hraje také efekt předzásobení na konci roku 2023, kdy se část trhu připravila na zvýšení sazby. Tento faktor mohl dočasně zkreslit statistiku roku 2024, nicméně podle UVDL již nelze použít jako univerzální vysvětlení vývoje v roce 2025.

Výrobci zároveň upozorňují, že vyšší daňový tlak bez odpovídajícího posílení kontrolních mechanismů může vést k deformaci trhu. Podle nich se zvyšuje motivace k obcházení legální distribuce, což dopadá jak na veřejné rozpočty, tak na konkurenceschopnost regulovaných producentů.

Unie proto vyzývá k celkovému vyhodnocení účinnosti daňové politiky v oblasti lihu. Klíčovým ukazatelem by podle ní měl být nejen nominální růst sazeb, ale především skutečný výnos daně a dopady na strukturu trhu.