Potřebujete dovolenou ve zkušební době? Jde to, ale po dohodě se zaměstnavatelem

Zkušební doba neznamená, že nemáte nárok na odpočinek. I v tomto období si můžete vzít dovolenou – klíčem je však dohoda se zaměstnavatelem a správné pochopení zákonných pravidel. V článku vysvětlujeme, jak na to.

Pracovní právo a dovolená během zkušební doby

Zkušební doba je specifické období na začátku pracovního poměru, které slouží zaměstnanci i zaměstnavateli k „vyzkoušení“ vzájemné spolupráce. Právní rámec této doby stanovuje zákoník práce, konkrétně § 35. Co je ale často opomíjeno: i během zkušební doby zaměstnanci vznikají určitá práva, včetně možnosti čerpat dovolenou.

Na samotnou dovolenou nemá zaměstnanec automaticky nárok ihned po nástupu do zaměstnání. Nárok na dovolenou totiž vzniká až po odpracování určitého počtu směn. Typicky se jedná o jednu dvanáctinu roční dovolené za každý odpracovaný měsíc. Pokud tedy pracovní poměr trvá alespoň měsíc, zaměstnanci náleží 1/12 dovolené. V praxi to znamená, že už v průběhu zkušební doby může vzniknout nárok na pár dní volna.

To ovšem neznamená, že si zaměstnanec může dovolenou jednostranně nařídit. Čerpání dovolené vždy schvaluje zaměstnavatel – a to platí i během zkušební doby. V této fázi je proto velmi důležitá vzájemná dohoda a otevřená komunikace.

Dovolená není samozřejmost – jak o ni požádat?

Pokud se nově přijatý zaměstnanec dostane do situace, kdy nutně potřebuje volno (například kvůli plánované rodinné události nebo zdravotním důvodům), měl by postupovat s maximální ohleduplností. Ideální je informovat zaměstnavatele co nejdříve – už při nástupu nebo ihned poté, co se potřeba volna objeví.

Žádost o dovolenou by měla být podána písemně nebo alespoň formálně zaznamenána (například e-mailem). Zaměstnanec by měl vysvětlit důvody žádosti a navrhnout konkrétní termín. Důležité je ukázat snahu o vstřícnost – například nabídnout náhradu v podobě přesčasů, home office nebo jiného řešení.

Je třeba si uvědomit, že zaměstnavatel má právo žádost o dovolenou zamítnout, pokud to provozní důvody neumožňují. Vzhledem k tomu, že zkušební doba slouží ke zjištění schopností a docházky zaměstnance, může být i krátká absence vnímána negativně. Proto by žádost o dovolenou měla být výjimkou, nikoli pravidlem.

Jaké jsou alternativy, když dovolená nepřipadá v úvahu

Ne vždy zaměstnanec splní podmínky pro vznik nároku na dovolenou, a zároveň se nemusí setkat s pochopením ze strany zaměstnavatele. V takovém případě je možné hledat alternativní řešení. Jednou z variant může být neplacené volno. Ani o něj sice nemá zaměstnanec automatický nárok, ale při dobré vůli ze strany zaměstnavatele může být schváleno.

Další možností je dohoda o přesunutí směn nebo využití klouzavé pracovní doby, pokud to vnitřní předpisy firmy umožňují. U pracovních poměrů na částečný úvazek bývá flexibilita o něco vyšší. Výjimečně může zaměstnanec čerpat i volno z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, například v případě rodinných problémů, návštěvy lékaře nebo úmrtí v rodině. Tyto situace však musí být doloženy a odpovídat katalogu překážek v práci podle zákoníku práce (§ 191 a násl.).

Pokud je volno opravdu nevyhnutelné, ale zaměstnavatel odmítá vyjít vstříc, může být řešením i dohoda o ukončení pracovního poměru a opětovné uzavření smlouvy po uplynutí potřebné doby. Tento krok je však krajním řešením a nese řadu rizik, včetně ztráty zkušební doby nebo přerušení návaznosti pracovního poměru.

Doporučení pro zaměstnance i zaměstnavatele

Vztahy během zkušební doby bývají křehké a vyžadují citlivý přístup z obou stran. Zaměstnanci by měli chápat, že zkušební doba je obdobím, kdy se buduje důvěra, a absence mohou být vnímány jako známka nezájmu nebo nedostatečné motivace. Pokud však vznikne reálná potřeba čerpat volno, není důvod se bát – klíčem je včasná a férová komunikace.

Zaměstnavatelé by naopak měli brát v potaz lidské aspekty života zaměstnanců. Odmítnutí žádosti o dovolenou by mělo být věcné a zdůvodněné. Otevřená kultura a snaha o dohodu přispívají k lepší loajalitě zaměstnanců, což se pozitivně promítá i do výkonu a stability pracovního kolektivu.

Z právního hlediska je tedy čerpání dovolené ve zkušební době možné – ale pouze za předpokladu, že se na tom obě strany shodnou. Neexistuje žádný absolutní zákaz ani automatický nárok. Vše záleží na konkrétní situaci, osobním přístupu a ochotě najít řešení přijatelné pro obě strany.