Peněz bude stále více: Investování jako nezbytnost budoucnosti

Světové ekonomiky a finanční trhy prošly po pandemii Covid-19 zásadními změnami, které výrazně ovlivnily monetární a fiskální politiku. Tyto proměny vedly k nové dynamice finančního systému, který nyní funguje podle odlišných pravidel. Výsledkem je prohlubující se nerovnost v bohatství, kdy se tradiční principy jako „pracuj tvrdě a uspěješ“ stávají neudržitelnými. Nový systém směřuje do tzv. dluhově-inflační spirály, což představuje výzvu pro všechny, kdo nevlastní hodnotná aktiva.

Dominance amerického dolaru

Jedním z klíčových pilířů prosperity Západu je americký dolar, který si zachovává pozici světové rezervní měny. Dolar je ceněn pro svou spolehlivost, široké přijetí a pevnou vazbu na americkou ekonomiku, legislativu a finanční trhy. Od roku 1971 však dolar ztratil vazbu na zlato a jeho hodnota spočívá čistě na důvěře v americké instituce a ekonomiku.

Od té doby začaly americké autority více kontrolovat finanční systém, což vedlo k centralizaci rozhodování. Tato kontrola má však své stinné stránky, jako je riziko chybných rozhodnutí nebo zneužívání systému. Vzhledem k tomu, že americká ekonomika ovlivňuje globální finanční systém, každé rozhodnutí americké vlády a Federálního rezervního systému má celosvětové dopady.

Nástup „zázračné pilulky“ – tisk peněz

Jedním z hlavních nástrojů udržování ekonomické stability se stalo zvyšování objemu peněz v oběhu. Prostřednictvím snižování úrokových sazeb, půjček nebo přímého tisku peněz se americká ekonomika snažila kompenzovat přirozený úpadek své síly. Tento přístup byl zpočátku úspěšný a vedl ke zvýšené prosperitě.

Brzy však stejnou strategii začaly používat i jiné státy, což vedlo k masivnímu zadlužování na celosvětové úrovni. Americký dolar má jako světová rezervní měna výhodu v tom, že jeho manipulace je přijatelná i pro ostatní země, které často nemají jinou alternativu. To znamená, že svět je de facto „zajatcem“ amerického monetárního systému.

Dluhově-inflační spirála

Rostoucí zadlužení států však přináší problém, kterému se říká dluhově-inflační spirála. Když objem dluhu dosáhne určité úrovně, náklady na jeho splácení se stávají tak vysoké, že je nelze pokrýt z běžných příjmů. Například Spojené státy nyní vynakládají na úroky z dluhu více než na celou svou armádu. Jedinou možností, jak zvládnout další rok, je vytvoření nového dluhu, což však problém dále prohlubuje.

Tento cyklus vytváří dlouhodobé důsledky, jako je prohlubování nerovnosti. Bohatství se stále více koncentruje v rukou nejbohatších, zatímco střední a nižší třída ztrácí svou kupní sílu. Nově vytvořené peníze často končí na finančních trzích, což dále zvyšuje hodnotu aktiv vlastněných elitou.

Fiskální dominance

Svět se dostal do fáze, kdy fiskální (vládní) politika převažuje nad monetární (centrálně řízenou) politikou. Centrální banky, které tradičně ovládaly ekonomické cykly prostřednictvím úrokových sazeb, ztrácejí svůj vliv. Vládní výdaje a dluh nyní určují tempo ekonomického vývoje.

Tento jev je obzvlášť zřetelný ve Spojených státech, kde vládní deficit převyšuje tvorbu dluhu v soukromém sektoru. Ekonomika se tak postupně mění z tržní na centrálně kontrolovanou, což omezuje vliv nezávislých institucí na kontrolu inflace. Jedinou zárukou nízké inflace je střídmost vlád, což je však vzhledem k povaze problému a konfliktům zájmů politicky nerealistické.

Jak se bránit?

Svět čelí dluhové krizi, která má přímé i nepřímé dopady na všechny obyvatele. S rostoucím vládním dluhem a inflací je čím dál důležitější vlastnit cenná aktiva, jako jsou akcie, nemovitosti nebo zlato. Tato aktiva umožňují ochránit kupní sílu v období ekonomické nejistoty.

Vysoké hodnoty těchto aktiv dnes ztrácejí smysl, protože v době tisku peněz nelze objektivně určit jejich skutečnou hodnotu. Historie navíc ukazuje, že dluhově-inflační spirála není novým fenoménem – podobným problémům čelila například římská říše nebo britské impérium. Tyto příklady nám připomínají, že tisk peněz je známkou kolapsu systému, který nedokáže čelit vlastním strukturálním problémům.

Investování už není jen možností, ale nutností pro každého, kdo chce uchovat své bohatství. Dluhově-inflační spirála a fiskální dominance budou v dalších letech určovat světovou ekonomiku, což znamená, že bez vlastnictví hodnotných aktiv bude stále obtížnější udržet si finanční stabilitu.

Zdroj: Timur Barotov – analytik BHS