Henry Ford: Ikona automobilového businessu

Henry Ford byl již ve svém mládí velice paličatý avšak cílevědomý hoch. Takže již ve svých šestnácti letech, namísto toho, aby se stal podle otcem farmářem, odešel z bytu do Detroitu, kde se vyučil zámečníkem. Později nastoupil do firmy Westinghouse jako opravář parních strojů a již v roce 1891 (28 let) pracoval pro Thomase Alvu Edisona, kde se později vypracoval na pozici samotného inženýra.

Již v této době se Henry Ford zabýval benzinovými motory a především tvorbou svého vlastního automobilu, nicméně sestrojit jej a úspěšně vyzkoušet se mu podařilo až v roce 1896. Henry Ford však toužil po něčem větším a díky obrovskému zájmu o jeho automobil ze strany veřejnosti a investorů si v roce 1899 mohl založit svou první firmu s názvem Detroit Automobile company.

První krach firmy

Problémem bylo, že tato firma začala krachovat a do jednoho roku zkrachovala úplně, neboť Henry Ford měl mnohem větší zájem o design automobilů, než o jejich samotný prodej a za celou dobu provozu této firmy nebyl vyroben jediný použitelný automobil, což samozřejmě nespokojené akcionáře nutilo Henryho Forda přestat podporovat. Naneštěstí se firma reorganizovala a byla představena pod názvem Cadillac Motor Car Company.

I přes počáteční nezdary ve výrobě automobilů se tvrdohlavý Henry Ford, který snil o výrobě automobilu použitelného pro všechny, účastnil většiny automobilových závodů, na kterých předváděl technickou nadřazenost svých vozů. Později, v roce 1901 porazila jeho čtyřkolka v prestižním závodě automobil Alexandra Wintona, tehdy špičkového a předního výrobce automobilů u z Ohia.

O dva roky později, potom co se Henrymu narodil syn, společně s dalšími investory se pouští do podnikatelských činností a vytváří další společnost, nyní s názvem Ford Motor Company. Počáteční kapitál byl 28 000 dolarů, což nebyla na automobilový vývoj nijak valná suma, nicméně i tak Henry Ford za rok 1903-1906 vyrobil 1700 drahých a silně ziskových automobilů. Investoři byli tedy nyní naprosto spokojeni, nicméně paličatý Henry Ford byl právě tím, který chtěl svou práci stále zdokonalovat a jít si za svým snem, takže v něm i nadále panovala jistá dávka nespokojenosti.

Konečně levný a úžasný model T

Jeho sen vyrábět levné a dokonalé vozy pro každého byl tak silný, že i přes nesouhlas většiny investorů zavedl do výroby nový a levnější model N a později i levný a úžasný model T. První rok se prodalo více než tisíc vozů a tento extrémní nárůst prodeje modelu T následoval po úspěšných reklamních aktivitách. Závod napříč kontinentem přežily pouze vozy Ford T a býčí rodea byli také tím, co Ford T tak masivně proslavilo.

Díky této slávě Henryho Forda byla v roce 1910 otevřena nová a vysoce moderní továrna Highland Park, kde byla vůbec poprvé použita pásová výroba automobilů. V dalších letech se pak jen technologie výroby silně zdokonalovala a cena modelu T postupně padala, až se dostala na “lidových“ 575 dolarů, což znamenalo jakési naplňování Fordova snu o výrobě levných a cenově dostupných automobilů pro každého. Model T si od okolí nechal říkat „plechová Lízinka“, což je v podstatě název, kterým se Henry Ford za celý svůj život silně proslavil.

Díky celoamerickému prodeji se tento automobil prodával po statisících a zisk společnosti Ford Motor Company se pohyboval řádově v desítkách milionů dolarů, což znamenalo, že do roku 1914 tato značka byla schopna ovládnout přibližně polovinu amerického trhu. Nejefektivnější byla výroba. Za dobu, kdy průměrný dělník v průměrné automobilce udělal za jeden rok (tehdy rok 1914) zhruba pět automobilů, dělník v automobilce Ford jich za naprosto stejnou dobu udělal přibližně dvacet.

Samozřejmě pásová výroba měla i své zápory, především kvůli malým platům dělníků, kteří si později připadali jako otroci. Většinu tedy tvořili pracovníci z okolí, nikoli lidé z celé americké populace. Ti však v továrně byli vždy jen několik měsíců, což byl problém, který se musel vyřešit. Neustále zaučování nových lidí, kteří společnost záhy opustili, bylo pro Ford Motor Company silně ztrátové.

Henry však přišel s revolučním nápadem ve světovém průmyslu – byl zaveden osmihodinový pracovní den a denní mzda byla z 2,5 dolaru zvýšena na 5 dolarů a později až šest. Zaměstnancům byl navíc přiznán prémiový podíl ze zisku společnosti a pro stálé pracovníky s rodinami připravil spoustu výhod.

Dělníci tento Fordův krok vesele oslavovali, zatímco investoři jej tvrdě kritizovali. Dělníci ale najednou byli spokojenější a firma začala mít stálé zaměstnance, kteří měli důvod k setrvání ve Ford Motor Company. Navíc se začal jakýsi koloběh, kdy si zaměstnanci za peníze koupili vůz Ford T, což znamenalo pro přínos pro Henryho Forda a jeho společnost.

Od roku 1914 do roku 1916 stoupl zisk společnosti ze 30 na 60 milionů dolarů. Henry Ford tehdy prohlásil, že platit za osmihodinový pracovní den pět dolarů byl jeden z jeho nejúspěšnějších pokusů. Tato revoluční metoda přinesla do společnosti v podstatě jen samé kladné ohlasy. V průběhu dalších let se stal Henry Ford americkým hrdinou s mnoha úspěchy, především tím, že v roce 1932 postavila společnost Ford Motor Company vůbec první vůz s osmiválcovým motorem.

Pletky s nacisty

Z tvrdohlavého šestnáctiletého kluka se stal naprostý hrdina a člověk, jenž ovládl automobilový průmysl a způsob zaměstnání. Nicméně skrze jeho slávu a noviny Dearborn Independent, kde otevřeně hlásal svůj antisemitismus, se zapletl s nacisty. Později napsal knihu Mezinárodní židovství – celosvětový problém, která se mimo jiné velice líbila Adolfovi Hitlerovi. V roce 1933 byl za některé činy vyšetřován Kongresem USA, především za podezření z poskytnutí finanční pomoci Adolfovi Hitlerovi při vstupu do německé politiky.

Henry Ford postupně odkoupil podíly všech menších akcionářů ve společnosti Ford Motor Company (přibližně za 125 milionů dolarů) a v průběhu 20. let se z něj stal jediný vládce obrovského automobilového impéria. Protože však byl tvrdohlavý a nepoučitelný, vedl svou společnost k hospodářské krizi.

V roce 1927 stačil ještě vyrobit svou Plechovou Lízinku s pořadovým číslem 15 000 000. Poté však z důvodu klesající poptávky po tomto již starém voze, byl nucen celou továrnu zavřít a propustit všechny zaměstnance. Mnozí zákazníci tak od Forda přešli ke konkurenci (například Chrysler). Mimo jiné i kvůli lepšímu a modernějšímu startování klíčkem, což Ford v tehdejší době ještě neovládal a jeho automobily byly i nadále startovány natáčením kliky.

Tragédie v rodině

Půl roku po zavření firmy se Fordovi a jeho synovi Edselovi podařilo navrhnout modernější auto (model A), které se stalo moderním nástupcem revolučního modelu T. V roce 1943 však přišla pohroma, Henryho syn Edsel, jež společnost řídil, zemřel.

A tak Henry v 79 letech opět nastoupil do čela firmy, nicméně nijak úspěšně. Každý měsíc ve firmě vznikala obrovská finanční ztráta a Ford přišel také o investice z pozemků v Brazílii, na kterých pěstoval kaučuk. Výrobu později zachránil až prezident Roosevelt, který podnik potřeboval k válečné výrobě.

Po válce pak Ford přenechal křeslo prezidenta vnukovi Henrymu (syn Edsela a otec dnešního šéfa Fordu Williama Forda). V dubnu 1947 Henry Ford ve věku 83 let zemřel a zanechal po sobě jednu z největších společností…