Analytické nástroje skrytě generují obrovský provoz na internetu

V roce 2024 se očekávalo, že svět digitální reklamy projde zásadní změnou. Společnost Google plánovala zablokování cookies třetích stran ve svém prohlížeči Chrome, podobně jako to již dříve udělaly konkurenční prohlížeče Safari a Firefox. Nakonec však ke změně nedošlo v plném rozsahu – Google se rozhodl, že uživatelé budou mít možnost sami si zvolit, zda tyto cookies povolí či nikoli. Obávaný konec cookies – označovaný jako „cookiepokalypse“ – se tedy nekonal.

Namísto toho se ukázalo, že skutečnými tahouny internetového provozu jsou analytické nástroje, které se v tichosti rozšířily téměř na všechny webové stránky. Slouží ke sledování účinnosti reklamních kampaní a jejich vliv na uživatele je mnohem větší, než by se mohlo na první pohled zdát. Podle analýzy společnosti Applogic, kterou zveřejnila česká firma ComSource specializující se na kybernetickou bezpečnost a datovou infrastrukturu, denně zaznamenávají data od 93 % uživatelů připojených přes pevné sítě a 76 % mobilních uživatelů. Tím se řadí mezi pět nejčastěji používaných internetových služeb vůbec.

Analytika, o které uživatelé často ani nevědí

Jak uvádí Michal Štusák, odborník na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel ComSource, kolem cookies se sice vede živá veřejná debata, ale skutečný zásah do soukromí a síťového provozu mají nástroje, o nichž většina lidí nemá ani tušení. Tato „neviditelná“ technologie totiž generuje obrovské množství dat, která jsou cenná hlavně pro marketingové účely. Pro běžného uživatele však tato činnost nepřináší přímý prospěch a pro provozovatele sítí představuje spíše zátěž.

„Analytické systémy běží na pozadí bez viditelného zásahu a velmi často bez informovaného souhlasu uživatele. Právě v tom je jejich síla – a zároveň problém. Přestože jsou jejich datové nároky relativně nízké na jednotlivce, v celkovém měřítku jde o enormní zátěž na síťovou infrastrukturu,“ říká Štusák.

Desítky megabajtů denně, nepozorovaně

Přestože se na první pohled může zdát, že datový tok generovaný těmito nástroji je zanedbatelný – tvoří méně než dvě procenta denního objemu dat na osobu – v absolutních číslech to rozhodně zanedbatelné není. Na uživatele připojeného přes pevnou síť připadá denně zhruba 66 MB dat přenesených právě díky analytickým nástrojům. U mobilních zařízení je to sice méně, přibližně 6 MB, ale při milionech uživatelů se i toto číslo rychle vyšplhá do značných objemů.

Štusák upozorňuje, že uživatelé si často neuvědomují, že tyto nástroje ovlivňují nejen to, jak jsou jim zobrazovány reklamy, ale i výkon jiných aplikací či načítání webových stránek. Pro poskytovatele internetového připojení pak jde o datovou zátěž, která jim nevytváří žádnou přidanou hodnotu, ale přesto ji musí nést a optimalizovat.

Je čas mluvit o neviditelném problému

Téma analytických nástrojů a jejich vlivu na každodenní internetové fungování zůstává mimo hlavní veřejnou debatu, přestože jeho dopady jsou rozsáhlé a dlouhodobé. Jak naznačuje analýza ComSource, je nejvyšší čas, aby se začalo otevřeně diskutovat o tom, jak tyto systémy fungují, jaká data sbírají a jak je možné jejich provoz efektivněji řídit – a to nejen z hlediska ochrany soukromí, ale i z pohledu výkonu a stability internetové infrastruktury.

Digitální analytika se tak z nenápadného pomocníka marketingu proměnila v klíčového hráče na poli datového provozu. Ačkoliv její přínos pro obchodní strategii je nesporný, je potřeba začít řešit, jak její činnost sladit s potřebami uživatelů a technickými limity sítí.