Zahraniční členové vedení firem si připlatí: Od roku 2026 končí jednoduchá srážková daň, přichází zálohový režim a nové povinnosti

České podniky, které mají ve svém vedení zahraniční fyzické osoby, čekají významné daňové změny. Od začátku roku 2026 totiž stát ruší dosavadní režim srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti pro daňové nerezidenty, tedy například zahraniční jednatele či členy představenstva. Místo jednoduchého odvodu ve výši 15 procent bude nově platit systém zálohové daně doplněný o progresivní sazbu a povinnost podat daňové přiznání po překročení určité hranice příjmu.

Co konkrétně se mění?

Ministerstvo financí propojuje změnu s připravovaným jednotným měsíčním hlášením a zavádí dvoustupňový režim zálohového zdanění. Zahraniční jednatelé, členové představenstev nebo další statutární funkcionáři, kteří jsou českými daňovými nerezidenty, tak od roku 2026 přecházejí ze srážkové daně na zálohy. Až dosud se jejich odměny zdaňovaly jednotnou patnáctiprocentní sazbou bez ohledu na výši příjmu.

Nově budou platit dvě sazby – 15 a 23 procent. Nižší sazba se uplatní do roční hranice odpovídající 36násobku průměrné mzdy. Pro rok 2026 jde o částku 1 762 812 korun. Kdo tuto hranici překročí, zaplatí z nadlimitní části příjmu 23 procent a navíc bude muset podat daňové přiznání. Jak upozorňuje Jiří Šindelář z poradenské společnosti Crowe, náklady na zpracování těchto přiznání pravděpodobně ponesou samotné firmy.

Koho se změna dotkne a koho ne?

Nový režim se vztahuje výhradně na fyzické osoby. Členové orgánů, kteří jsou právnickými osobami, budou i nadále zdaňováni podle současných pravidel. Dopad tak pocítí především české dceřiné společnosti zahraničních skupin, kde ve vedení sedí manažeři z mateřských firem. Podobná situace může nastat u firem, jejichž jednatelé se v minulosti z Česka odstěhovali, nebo u mladých technologických firem a startupů, které mají v představenstvu zástupce zahraničních investorů.

Firmy hledají odpovědi

Z údajů poradenských firem vyplývá, že se podniky začínají změnou intenzivně zabývat. Zahraniční členy vedení nejčastěji zajímá, jak se nový systém projeví na jejich čistém příjmu, jaké administrativní povinnosti vůči českým úřadům jim vzniknou a zda nedojde ke dvojímu zdanění.

U odměn do zmíněné roční hranice zůstává celkové zdanění stejné jako dnes. Při vyšších příjmech se kvůli progresi odvody zvyšují. Na druhou stranu se nově otevírá možnost čerpat některé daňové slevy a odpočty, které srážková daň neumožňovala. Díky existujícím smlouvám o zamezení dvojího zdanění lze navíc daň zaplacenou v Česku obvykle započíst v domovské zemi. Podle odborníků je však nutné důsledně koordinovat postup s daňovým poradcem v zemi rezidence.

Konec srážkové daně i u dalších typů příjmů

Další vlna změn přijde v roce 2027. Od ledna budou zcela zrušeny srážkové daně u fyzických osob u příjmů ze závislé činnosti. To se dotkne například dohod o provedení práce s měsíční odměnou do 12 tisíc korun nebo tzv. zaměstnání malého rozsahu. I tyto příjmy budou nově zatíženy měsíčními zálohami na daň. Dobrou zprávou ale je, že u těchto typů výdělků nevznikne povinnost podávat daňové přiznání.

Co si z toho odnést?

Přechod na zálohové daně představuje pro firmy i jejich zahraniční statutáře administrativní i finanční změnu. Zatímco některým osobám může nový režim přinést možnost využít daňových slev, jiným zvýší daňové odvody i náročnost celé agendy. Podniky by proto neměly čekat až do poslední chvíle a s předstihem vyhodnotit, jak se změny dotknou jejich konkrétní situace, aby je vstup nových pravidel nepřekvapil.