Jak může koronavirus do budoucna ovlivnit naši ekonomiku?

Život v naší zemi se začíná pomalu ale jistě vracet do normálu a lidé se navracejí ke svým běžným životům. Sice stále platí řada různých omezení (např. povinné nošení roušek v MHD a jiných vnitřních prostorách), nicméně to nejhorší už máme za sebou a je nejvyšší čas znovu nastartovat kola naší ekonomiky. Ta je koronavirovou krizí bohužel hodně poškozená a bude ještě dlouho trvat, než se z ní vzpamatuje. Co konkrétně se dá očekávat do budoucna, s čím bychom měli počítat? Pokusili jsme se shrnout základní body, u kterých lze očekávat změny právě na základě pandemie koronaviru.

1) Zvýšení nezaměstnanosti

Už nyní je spousta lidí napříč obory, kteří v souvislosti s koronakrizí dostali výpověď a přišli o práci. Jedná se zejména o pracovníky různých pohostinství apod., ale třeba i zaměstnance obchodů a řady jiných firem. Mnoha společnostem totiž nic jiného, než některé zaměstnance propustit, nezbylo – příkladem je třeba známý šéfkuchař Radek Kašpárek (který získal prestižní Michelinskou hvězdu). I ten přiznal, že několik zaměstnanců musel propustit a po otevření bude muset snížit ceny.

Na jednu stranu se sice zvýšení nezaměstnanosti nevyhneme, žádná tragédie by nás ale v tomto směru čekat neměla. Ještě před začátkem krize jsme totiž byli zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU, takže naše výchozí pozice byla velmi dobrá. Teď sice nezaměstnanost mírně stoupne, stále na tom ale budeme ve srovnání s ostatními zeměmi EU velmi dobře.

2) Pokles HDP, vyšší schodek rozpočtu a ekonomická recese

Dle nejnovějších prognóz by mělo letos následkem krize dojít k výraznému poklesu HDP (hrubého domácího produktu). Aktuálně se očekává, že by mohl klesnout o 5,6 %, nicméně v příštím roce už by se zase měl začít zvedat.

Co je v tuto chvíli již zcela jasné je to, že letos dojde k naprosto rekordnímu schodku státního rozpočtu. Zatímco ještě začátkem roku (kdy se s krizí vůbec nepočítalo), vláda plánovala deficit ve výši cca 40 miliard, nakonec dosáhne schodek až 300 miliard Kč, což je největší deficit v celé historii České republiky.

Hodně se v médiích v souvislosti s koronavirem skloňuje také slovo recese. Zatím ještě není zcela jasné, jaké hloubky recese naší ekonomicky dosáhne, podle studií by ale měla být podobná jako v okolních zemích. To, že se česká ekonomika dostala do těžké recese je nicméně věc jedna – zásadní otázkou je, jak dlouho tento stav bude trvat, jak postiženým podnikatelům a firmám pomůže stát a kdy se stav naší ekonomiky vrátí do normálu. Jasné ale je, že to může trvat hodně dlouho, teoreticky i několik let. Tématu krize české ekonomiky se věnuje i článek, který nedávno vyšel na webu Refresher.

3) Vyšší inflace a celkové snížení životní úrovně mnoha lidí

Dalším nepříjemným následkem vládních opatření proti koronaviru bude také vyšší inflace, což mimo jiné znamená také zdražení zboží. Může tak dojít ke krátkodobému zhoršení životní úrovně mnoha lidí, každopádně pokud nepřijde nějaká další krize, nemělo by jít o nic tragického. Od příštího roku už by měla být inflace znovu nižší a životní úroveň jít zase nahoru.

Pokles životní úrovně řady lidí může u mnoha z nich vyvolat touhu si jej zvýšit např. půjčkou – rizikové je zejména předvánoční období, kdy jsou půjčky hodně žádané. Zde bychom chtěli všechny, kteří – ať už z jakéhokoli důvodu – zvažují úvěr, varovat jednak před podvodnými nabídkami půjček, ale i před zbytečným zadlužováním se. Zejména půjčky na dárky jsou úplně zbytečné, stejně tak jako úvěry na dovolenou apod. V každém případě, pokud se rozhodnete si nějakou půjčku sjednat, určitě si předem jejího poskytovatele důkladně prověřte (pokud nejde o banku, kde není čeho se bát). U nebankovních úvěrů je nejrozumnějším řešením použít pro výběr vhodné půjčky některý z nezávislých srovnávačů – doporučit můžeme např. portál CoolPůjčky.cz. Ten je skvělý v mnoha ohledech – jednak nabízí nejširší množství půjček na jedné stránce, ke každé půjčce má podrobnou recenzi a neustále se aktualizuje o nové produkty. Kromě běžných úvěrů jsou na něm navíc i recenze na hypotéky, konsolidace a kreditní karty, součástí webu je i blog se spoustou zajímavých článků a aktualit ze světa financí.

4) Nižší nárůst důchodů oproti předchozím rokům

Mezi ty skupiny lidí, které koronavirová krize postihla možná trochu méně než ostatní, patří důchodci. Ti sice patří mezi ty nejohroženější skupiny obyvatel, nicméně oproti lidem v produktivním věku se krize nijak nepromítla na jejich příjmech – důchody jim pochopitelně zůstaly stále stejné a po finanční stránce se jich tak krize nedotkla. Samozřejmě nepříjemná pro ně bezpochyby byla sociální izolace, kdy k nim např. nechodily návštěvy apod. aby nemohlo dojít k nákaze.

Špatnou zprávou pro seniory jsou ale plány valorizace důchodů pro příští rok. V posledních dvou letech byla totiž vždy valorizace vyšší než stanovoval zákon. Tentokrát tomu tak ale být nemá a přidávat se má pouze podle zákona. To by v praxi znamenalo, že průměrný důchod se navýší cca o 800 Kč. Zatím ještě o celé věci nepadlo definitivní rozhodnutí, nicméně vzhledem k aktuální situaci se dá předpokládat, že tentokrát už se nic navíc přidávat nebude – koneckonců i tak vláda splní svůj předvolební slib, že průměrný důchod v roce 2021 přesáhne 15 000 Kč.

5) Krachy mnoha podniků – zejména v některých odvětvích

Po ekonomické stránce jsou jedním z nejsmutnějších následků krize krachy mnoha firem. Doba, po kterou musela řada podniků mít zavřeno a přerušit tak z nařízení vlády svoji činnost, byla bohužel tak dlouhá, že spousta z nich to prostě nezvládla. Týká se to především oborů jako jsou stravovací služby (restaurace, kavárny, cukrárny apod.), cestovní ruch, obchody (zejména ty v nákupních centrech) apod. Některým sice pomohla nebo pomůže kompenzace od státu, ta ale není a ani bohužel nemůže být tak vysoká, aby pokryla veškeré škody, které koronavirus způsobil.

6) Pokles cestovního ruchu a s tím navázané nižší tržby řady služeb

V předchozím bodě jsme zmínili, že velký problém mají podnikatelé v oblasti cestovního ruchu. Pro cestovní kanceláře, cestovní agentury, letecké společnosti a další je tento rok skutečně kritický, nicméně je třeba říct, že pokles cestovního ruchu negativně ovlivňuje i celou řadu dalších odvětví a služeb.

V Česku je nyní jen minimum cizinců a tak dochází k prudkému poklesu tržeb např. u ubytovacích zařízení (hotely, hostely, motely, ubytovny atd.), ale o hodně peněz přicházejí i ti, kteří nabízejí svoje byty na krátkodobý pronájem třeba přes oblíbenou platformu AirbnB. Prudký pokles tržeb zasahuje také různé turistické atrakce a lokality. V centru Prahy tak už řada podniků musela na situaci zareagovat – např. některé prodejny potravin v turisticky nejvíce exponovaných místech výrazně zlevnily ceny, protože Čech si samozřejmě nekoupí např. tyčinku Mars za 60 Kč nebo malou plechovku Coca-Coly za stovku.

7) Propad kurzu koruny vůči světovým měnám

Posledním bodem našeho článku, jenž se věnuje tomu, jak koronavirus ovlivňuje a do budoucna ovlivní naši ekonomiku, je česká měna. Koruna po nástupu krize velmi prudce oslabila a její kurz se jak vůči americkému dolaru, tak i vůči euru silně propadl.

Bude velmi zajímavé sledovat, jak se budou kurzy měn vyvíjet dále – pro nás bude důležité zejména, jestli se kurz koruny postupně začne vracet k číslům, která byla ještě v únoru a velmi zajímavé bude také porovnání toho, jak si povedou státy, které si zachovaly vlastní měnu oproti těm, které přijaly euro.