Home-office a daně: Jaké náklady si můžete odečíst při práci z domova?

Práce z domova se stala běžnou součástí profesního života mnoha podnikatelů i zaměstnanců. Jaké náklady s tím souvisí a které z nich lze považovat za daňově uznatelné? Přinášíme přehled pravidel i praktických tipů pro správné uplatnění výdajů.

Práce z domova a náklady z pohledu daňové legislativy

Při práci z domova vznikají určité náklady, které mohou být za splnění zákonných podmínek daňově uznatelné. Z pohledu českého daňového práva je klíčové, aby se jednalo o náklady vynaložené za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (§ 24 zákona o daních z příjmů).

Daňová uznatelnost výdajů tedy není automatická – vždy musí být doložitelné, že daný náklad přímo souvisí s výkonem podnikatelské činnosti. U práce z domova se typicky jedná o náklady na energie, internet, telefon, ale také podíl na nájemném nebo odpisu nemovitosti, pokud je nemovitost v majetku podnikatele.

Pozor je třeba dát na rozdíl mezi podnikatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci mohou náklady na home-office uplatnit jen velmi omezeně, například formou náhrady od zaměstnavatele. Tento článek se proto zaměřuje primárně na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a podnikatele.

Nejčastější uznatelné náklady při práci z domova

Podnikatelé pracující z domova mohou uplatnit různé druhy nákladů, pokud je splněna podmínka jejich přímé souvislosti s podnikáním. Mezi nejběžnější uznatelné výdaje patří:

1. Energie a služby spojené s bydlením
Pokud podnikatel vykonává svou činnost v části domácnosti, může si do nákladů uplatnit poměrnou část nákladů na elektřinu, vodu, plyn, teplo nebo odvoz odpadu. Poměr se obvykle stanovuje podle podílu plochy využívané k podnikání na celkové ploše bytu nebo domu. Pokud například podnikatel využívá jednu místnost z pěti, může do nákladů zahrnout 20 % výdajů na energie.

2. Nájemné nebo odpisy nemovitosti
V případě, že má podnikatel nemovitost v pronájmu, může si uplatnit odpovídající část nájemného. Pokud je nemovitost v jeho vlastnictví, lze do nákladů zařadit poměrné odpisy budovy, opět dle výše využití pro podnikání. Nutné je vést řádnou evidenci a být připraven doložit, jak byl podíl určen.

3. Internet a telefon
Tyto výdaje jsou typicky snadno uznatelné, pokud jsou používány pro účely podnikání. Pokud podnikatel využívá služby zároveň i pro soukromé účely, je vhodné si stanovit procentuální podíl, např. 70 % nákladů na telefonní služby a internet jde do nákladů a zbytek zůstává neuznatelný.

4. Kancelářské potřeby, software, vybavení
Do nákladů lze zahrnout také výdaje za pracovní stůl, židli, počítač, monitor, tiskárnu, kancelářský materiál či licencovaný software. U dražšího vybavení (nad 80 000 Kč včetně DPH) se uplatňují daňové odpisy. U nižších hodnot lze náklad uplatnit jednorázově.

Jak správně evidovat náklady a předejít problémům?

Přesná evidence nákladů je základem úspěšného uplatnění výdajů. Finanční úřad může při kontrole požadovat doložení všech výdajů a jejich vztahu k podnikatelské činnosti.

Doporučuje se:

• Vést evidenci rozdělení prostor v bytě/domu, které jsou využívány pro podnikání.
• Stanovit a zdokumentovat výpočet poměrné části výdajů (např. tabulka s procenty).
• Zachovávat faktury a účtenky za veškeré výdaje.
• Oddělit soukromé a podnikatelské využití (například pomocí samostatných telefonních čísel, e-mailových adres nebo bankovních účtů).

V případě pochybností je vhodné se obrátit na daňového poradce nebo účetního, zejména pokud podnikatel uplatňuje vyšší částky nebo složitější výdaje (např. odpisy nemovitosti).

Výdaje paušálem vs. skutečné náklady: co se více vyplatí?

OSVČ mají možnost volby mezi uplatněním skutečných nákladů a výdajovým paušálem. Paušální výdaje jsou jednodušší – není potřeba vést evidenci výdajů, pouze se procentuálně odečte stanovená část z příjmů (např. 60 % pro řemeslníky, 40 % pro ostatní služby).

Výhody paušálu:

• Minimální administrativa
• Rychlé daňové přiznání
• Nulové riziko chybných výpočtů nákladů

Nevýhody:

• Není možné uplatnit reálné vyšší náklady
• Nelze odpisovat majetek

Podnikatelé, kteří mají vyšší reálné náklady na provoz domácí kanceláře, často zjistí, že se jim více vyplatí vést daňovou evidenci a náklady uplatňovat skutečně. Zároveň ale musejí počítat s větší administrativní zátěží a vyšší mírou zodpovědnosti za správné doložení nákladů.