Budoucnost českého mléka: Klíčem je větší domácí zpracování a vyšší přidaná hodnota

Český mléčný sektor patří mezi nejvýkonnější části tuzemského zemědělství. Přestože země produkuje výrazně více syrového mléka, než sama spotřebuje, u řady finálních výrobků zůstává závislá na dovozu. Právě na tuto skutečnost se zaměřila nová strategie Ministerstva zemědělství, o které jednali zástupci státu, zemědělců i mlékárenského průmyslu.

Mléčný sektor čekají nové výzvy

Zástupci Ministerstva zemědělství, profesních organizací, prvovýrobců i zpracovatelů mléka se setkali u kulatého stolu, jehož hlavním tématem byla budoucnost českého mléčného odvětví. Diskuze se opírala o nově připravenou Strategii pro mléko a mléčné výrobky, která naznačuje směr dalšího rozvoje sektoru až do roku 2030.

Podle ministerstva budou výrobci i zpracovatelé v následujících letech čelit rostoucím nákladům, vyšším nárokům na kvalitu produkce i přísnějším environmentálním požadavkům. Aby si české mlékařství udrželo konkurenceschopnost, bude nutné investovat do moderních technologií, zvyšování efektivity výroby a především do rozvoje produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Podpora investic a modernizace

Ministerstvo zemědělství deklarovalo, že chce mléčný sektor nadále aktivně podporovat prostřednictvím evropských i národních dotačních programů. Již letos se připravuje nové kolo příjmu žádostí v rámci podpory investic do zpracování zemědělských produktů. V příštím roce by měl být spuštěn také národní program zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu.

Cílem těchto opatření je pomoci podnikům financovat modernizaci výrobních provozů, zavádění inovací, rozšiřování kapacit a další kroky vedoucí ke zvýšení efektivity i kvality produkce.

Právě investice do zpracování představují jednu z nejdůležitějších cest, jak posílit pozici českého mléka nejen na domácím trhu, ale také v zahraničí.

Česko produkuje dostatek mléka, ale dováží hotové výrobky

Česká republika patří mezi země s velmi vysokou soběstačností v produkci syrového kravského mléka. Odhady za rok 2025 ukazují, že domácí výroba převyšovala tuzemskou spotřebu o více než třetinu, když míra soběstačnosti dosáhla přibližně 138 procent.

Odlišná situace však panuje u finálních mléčných výrobků. Zatímco například u jogurtů a dalších zakysaných produktů je Česká republika schopna pokrýt domácí poptávku, u sýrů a tvarohů již soběstačnost klesá pod hranici 90 procent. Největší závislost na dovozu je patrná u másla, kde domácí produkce pokrývá jen zhruba polovinu spotřeby českých domácností.

Tato čísla podle odborníků potvrzují, že významná část hodnoty vznikající ze syrového mléka se přesouvá do zahraničí. Místo exportu základní suroviny by proto bylo výhodnější větší část mléka zpracovávat přímo v České republice.

Potenciál mají zejména sýry a regionální produkty

Účastníci kulatého stolu se shodli, že budoucnost českého mlékařství nespočívá pouze ve zvyšování objemu výroby, ale především ve větším důrazu na kvalitní finální produkty. Perspektivní oblastí je například výroba tvrdých sýrů, která by mohla pomoci snížit závislost na dovozu a zároveň zvýšit ekonomickou hodnotu domácí produkce.

Důležitou roli mohou sehrát také regionální značky kvality, certifikace původu nebo tradiční výrobky s jasnou identitou. Právě tyto produkty mají často větší šanci uspět na domácím trhu i při exportu.

Vedle samotné výroby se diskutovalo také o významu marketingu a osvěty. Podle zástupců sektoru je potřeba více komunikovat kvalitu českých mléčných výrobků a podporovat důvěru spotřebitelů v domácí produkci.

Stabilita trhu je zásadní pro celé zemědělství

Zemědělské organizace upozornily, že produkce mléka představuje jednu z klíčových součástí českého zemědělství a významně ovlivňuje stabilitu venkovských regionů. Výkyvy cen na světových trzích proto mohou mít dopad nejen na samotné farmáře, ale i na navazující potravinářský průmysl.

Proto zaznívaly požadavky na vytváření nástrojů, které by pomáhaly zmírňovat dopady krizových období a zajišťovaly větší stabilitu sektoru. Součástí řešení má být také podpora producentských organizací, exportních aktivit a agrární diplomacie při otevírání nových trhů mimo Evropskou unii.

Chovy krav i welfare zůstávají prioritou

Podpora mléčného sektoru se netýká pouze samotného zpracování. Stát dlouhodobě investuje také do zlepšování genetiky skotu, modernizace chovů a zvyšování životních podmínek hospodářských zvířat.

Z evropských prostředků jsou financovány například přímé platby pro chovatele dojnic, podpora pěstování krmných plodin nebo projekty zaměřené na ekologické zemědělství. Významnou součástí podpory jsou také investice do nových stájí, technologií a skladovacích kapacit.

Na konci roku 2025 bylo v České republice evidováno téměř 1,4 milionu kusů skotu, z toho více než 342 tisíc dojených krav. Roční produkce mléka se v posledních letech stabilně pohybuje mezi 3,4 a 3,5 miliardy litrů.

Diskuze budou pokračovat i v dalších odvětvích

Kulatý stůl věnovaný mléku byl již třetím sektorovým setkáním, které Ministerstvo zemědělství letos uspořádalo. Předcházela mu jednání zaměřená na drůbeží a hovězí maso.

Resort plánuje v podobných debatách pokračovat také u dalších významných komodit. Na řadu by měly přijít například otázky spojené s produkcí vepřového masa nebo ovocnářstvím. Cílem je hledat konkrétní kroky, které pomohou posílit konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství v následujících letech.

Zdroj: Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství